sv. Kryštof Bales
Christophorus Bales, Alexander Blake et Nicolaus Horner
| 4. března, připomínka | |
| Úmrtí: | 1590 |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium nám zde spojuje tři mučedníky ze 16. století z doby pronásledování za královny Alžběty I. První je kněz blahořečený 15. 12. 1929 a druzí dva jsou laici blahořečení 22. 11. 1987. Tuto trojici popravenou v Londýně kvůli úsilí o udržení katolické víry v Anglii spojuje obdržení koruny slávy ve stejný den.Kryštof Bales se narodil v Coniscliffu v hrabství Durham v regionu severovýchodní Anglie. Byl poslán studovat do Francie, kde se seznámil s katolickou vírou a zatoužil stát se knězem. Studoval proto v Remeši a pak v Římě, kde místní klima zhoršilo jeho tuberkulózu. Musel se proto vrátit do Remeše a studia dokončil se zpožděním, kdy už musel žádat o výjimku z věkového omezení k vysvěcení. Kněžské svěcení přijal v roce 1587 v Laonu. V následujícím roce odešel do Anglie.
V roce 1590 byl zajat a situace ve vězení rychle zhoršovala jeho zdravotní stav poznamenaný tuberkulózou. Ve vězení byl krutě mučen, aby se přiznal, že sloužil mši a kdo ho ukrýval. Například byl dvacet čtyři hodin pověšen za zápěstí. Ale ani to nemohlo přemoci jeho trpělivost a odvahu.
U soudu byl shledán vinným ze zrady za to, že byl vysvěcen na kněze v zahraničí a že přijel do Anglie vykonávat katolickou kněžskou službu.
Traduje se, jak se hájil před soudcem položením otázky, zda byl Augustin z Canterbury, mnich vyslaný římským papežem kázat katolickou víru v Anglii, vinen velezradou pro plnění takového úkolu. A na negativní odpověď soudu pokračoval: „Proč tedy mě obviňujete a odsuzujete jako zrádce za to, že jsem udělal totéž, co on?“ Potom byl oběšen a rozčtvrcen.
Alexandr Blake se narodil pravděpodobně v Londýně nebo v jeho okolí. Později vlastnil hostinec a ve svém domě ukrýval pronásledované kněze. Proto byl zatčen, uvězněn v Gray's Inn Lane, pro výstrahu oběšen. Nakonec byl 22. 11. 1987 blahořečen i se svým druhem Mikulášem Hornerem.
Mikuláš Horner se narodil v obci Grantley u města Harrogate v hrabství North Yorkshire v Anglii. Byl laikem v diecézi Leeds, který se vyučil krejčím a působil v Londýně. Mimo svého řemesla ukrýval katolické kněze a pomáhal i šitím převleků. Za ukrývání katolických kněží byl zatčen a dlouho byl vězněn ve vlhké cele, kde dostal do nohy gangrénu, která pak musela být amputována.
Mikuláš Horner měl prý při operaci vidění, které působilo jako anestetikum na jeho bolesti. Pak byl snad i vzhledem k amputaci propuštěn.
Pro opakovanou pomoc kněžím byl znovu zatčen a obviněn i z výroby dubletu pro Alexandra Baylese. Už pro otevření dveří pronásledovanému knězi byl vinným z těžkého zločinu, za který byl odsouzen k smrti.
Večer před popravou se mu dostalo posily, aby s odvahou zvládl závěr pozemského života. Tou bylo vidění koruny slávy nad svou hlavou, o kterém ještě měl možnost říci svému příteli.
Druhého dne byl oběšen jako Alexandr Blake v londýnské čtvrti Smithfieldu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Casimirus, princeps Poloniæ (1484); Photius, Archelaus, Quirinus et XVII socii, m. Nicomediæ (s. III./IV.); Basinus (705); Appianus (s. VIII.); Petrus, ep. Policastren et abbas (1123); Humbertus♦ (1188); Christophorus Bales, Alexander Blake et Nicolaus Horner♦ (1590); Anna a Iesu Lobera♦ (1621); Maria Ludovica Isabella de Lamoignon♦ (1825); Placida (Eulalia) Viel♦ (1877); Ioannes Antonius Farina (1888); Miecislaus Bohatkiewicz, Ladislaus Maćkowiak et Stanislaus Pyrtek♦ (1942); Ioannes Fausti, Nicolaus Shllaku, Daniel Dajani, Qerimus Sadiku, Marcus Çuni et Gjeloshoe Lulashi♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský