Basinus
| 4. března, připomínka | |
| Postavení: | opat a biskup OSB |
| Úmrtí: | 705 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v 7. století v Porýní v Austrasii na území dnešního Německa do šlechtické rodiny.Basin se později stal benediktinským mnichem v opatství svatého Maximina trevírského. Pro své schopnosti a ctnostný život se zde stal opatem a po uvolněném biskupském stolci byl povolán za biskupa Trevíru.
Basin je charakterizován jako aktivní a zbožný biskup, který žil skromně. Věnoval se charitativní činnosti a stavbě nových církevních objektů. Pomáhal anglickým misionářům založit klášter v Mettlachu a je spojován se vznikem kláštera v Echternachu (na východě Lucemburska), kde se abatyší prý stala jeho údajně třetí spoluzakladatelka Irmina (pam. 24. 12.). Basin, který ke zřízení kláštera dal souhlas také, vychovával Liutvina jako pozdějšího koadjuktora, který se měl stát jeho nástupcem ve vedení diecéze. Někde je Liutvin uváděn jako jeho synovec, jinde že se oženil a nástupcem pak byl jeho syn Mila. To připomíná církevní dynastii, která v 7. století existovala v trevírské diecézi.
Před koncem života se Basin prý uchýlil do kláštera v Mettlachu a zemřel ze 3. 3., podle kalendáře Willibrorda asi v roce 705 nebo o něco málo později. Pohřbený byl v kostele sv. Maximina. Ten byl po požáru přestavěn, v roce 942 vysvěcen a relikvie několika biskupů byla přenesena k hlavnímu oltáři. Novější zprávy zmiňují přenesení Basinových ostatků k oltáři v kapli chóru dne 29. 8. 1621 po rekonstrukci i novém vysvěcení kostela.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Casimirus, princeps Poloniæ (1484); Photius, Archelaus, Quirinus et XVII socii, m. Nicomediæ (s. III./IV.); Basinus (705); Appianus (s. VIII.); Petrus, ep. Policastren et abbas (1123); Humbertus♦ (1188); Christophorus Bales, Alexander Blake et Nicolaus Horner♦ (1590); Anna a Iesu Lobera♦ (1621); Maria Ludovica Isabella de Lamoignon♦ (1825); Placida (Eulalia) Viel♦ (1877); Ioannes Antonius Farina (1888); Miecislaus Bohatkiewicz, Ladislaus Maćkowiak et Stanislaus Pyrtek♦ (1942); Ioannes Fausti, Nicolaus Shllaku, Daniel Dajani, Qerimus Sadiku, Marcus Çuni et Gjeloshoe Lulashi♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský