Sibyllina Biscossi
19. března, připomínka | |
Postavení: | mystička, reklúza |
Úmrtí: | 1367 |
Patron: | italských služebných |
ŽIVOTOPIS
Narodila se roku 1287 v Pávii v Itálii. Velmi brzy osiřela a dostala se do služby k cizím lidem. Když ve 12 letech přišla o zrak, ujaly se jí dominikánské terciářky. V jídle a pití byla velice skromná. Byla vděčná a přátelská se sklonem k ctižádosti. Při modlitbě o svátku sv. Dominika znovu nabyla zraku. Z vděčnosti se rozhodla pro zachovávání pravidel III. řádu a pro asketický život v odloučenosti od světa.Již dříve byla schopna dokonalé kontemplativní modlitby a prožívala extáze. V 15 letech vstoupila do III. řádu sv. Dominika. Záhy na to poprosila o zazdění v cele u kostela sv. Dominika v Pávii, aby žila jako reklúza. Stále více lidí však vyhledávalo její okénko, aby ji prosili o radu. Asketickým způsobem života se jí zhoršoval zdravotní stav, ale přesto se dožila věku 80 let.
Pohřbena byla u kostela kde žila a později byly její ostatky přeneseny do katedrály v Pávii. K jejímu blahořečení došlo v roce 1854.
Iosephus, sponsus Virginis Mariæ (první pol.I. stol.); Sibyllina Biscossi♦ (1367); Marcellus Callo♦ (1945); Ioannes, abbas Parranen (c. IV); Isnardus de Chiampo♦ (1244); Andreas Gallerani♦ (1251); Ioannes Buralli de Parma♦ (1289); Marcus de Marchio de Montegallo♦ (1496); Narcissus Turchan♦, 1942
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský