Eva Montis Cornelii
14. března, připomínka | |
Postavení: | reklúza, mystička |
Úmrtí: | asi 1265 |
Atributy: | papežská bula ohledně Božího Těla |
ŽIVOTOPIS
Narodila se v roce 1204 v Lutychu v Belgii. Její důvěrnou přítelkyní byla Juliána z Cornilonu (připomínaná 5. 4.), která stručně zaznamenala její životopis. Zřejmě byly obě v klášteře Cornilon vychovány. Eva z vlastní vůle se jako reklúza nechala zazdít při kostele sv. Martina v Liége.Zazdění neboli rekluzio se praktikovalo jako nejostřejší forma poustevnictví. Zazděné ve velmi malé cele se potrava podávala přes jediné okénko a reklúza nebo reklúz se věnovali výlučně kontemplaci. Někdy šlo o tak malou celu, že se v ní nedalo lehnout ani napřímit. Zpočátku však zazdění bylo praktikováno jen od slavnosti narození Páně do Velikonoc, později jako trvalé nebo dočasné. Řádová pravidla převzala od kamaldulů a později se změnila v individuální formy. Zazděných za živa bylo přes sto a poslední zemřel v roce 1960. V pozadí zazdívání byla touha po dosažení dokonalosti.
Eva i její přítelkyně měli charisma kontemplace a Evino zazdění je třeba chápat jako askezi ve světle úzkého sjednocení s Kristem. Právě pro dosažení bezprostředního styku s ním byla schopna žít takové extrémní odloučení od světa.
Eva byla iniciátorkou úcty k Božímu Tělu a o jejíž prosazení se zasloužila její přítelkyně Juliána. Bula papeže Urbana IV., která se týkala i Evy, dávala dovolení k uctívání Božího Těla v celé církvi a také povolovala pro tento svátek vypracovat breviářové oficium. Pochována byla v kostele sv. Martina. K jejímu hrobu se začaly konat poutě a 1. 5. 1902 byla papežem Lvem XIII. zařazena mezi blahoslavené.
Mathildis (968); Paulina, religiosa (1107); Eva Montis Cornelii♦ (asi 1265); Alexander, m. Pidnæ (ca. 390); Lazarus, ep. Mediolanen (s. V); Leobinus (ca. 557); Iacobus Cusmano♦ (1888)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský