Sophronius
11. března, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | 639 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Damašku. V mládí se věnoval studiu filosofie. V Palestině se seznámil s Ivanem Moschem, se kterým prý napsal životopis sv. Jana Almužníka. Vstoupil do kláštera sv. Sávy, později odešel do Alexandrie a pak do Říma. Tam po dalším utvrzení ve víře se stal jejím obhájcem a začal boj proti bludům. Z Říma se vrátil do Jeruzaléma, kde r. 614 zažil obsazení města Peršany a odnesení Kristova kříže. Dočkal se ale i druhého slavného povýšení sv. kříže, když jej r. 629 získal císař Herakleios.Psal proti bludům -monofyzitskému a monotheletskému. V roce 634, po smrti Modesta, byl za jeruzalémského patriarchu zvolen Sofronius. V této funkci bojoval s bludem, kterému podlehlo mnoho východních biskupů.
Roku 636 dobyli Saracéni (Arabové) Jeruzalém. Sofronius nesl velmi bolestně znesvěcení posvátných míst. Jeho působení na kalifa Omara mělo však pozitivní vliv a dík jeho diplomacii byl prý Omar ke křesťanským zajatcům benevolentnější a pronásledování křesťanů se stalo mírnějším. Brzy po jednání s Omarem Sofronius zemřel.
Eulogius, m. Cordubæ (859); Pionius (asi 250); Sophronius (639); Ioannes Baptista de Fabriano Righi♦ (1539); Trophimus et Thalus (s. IV); Constantinus, imperator (s. VI); Vincentius, abbas (630); Vindicianus (ca. 712); Benedictus, ep. Mediolanen (725); Œngus Culdeus (ca. 824); Thomas Atkinson♦ (1616); Ioannes Kearney♦ (1653)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský