Lucius Pp
| 5. března, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 254 |
ŽIVOTOPIS
Z jeho života před zvolením za papeže dnes téměř nic nevíme. Je pouze známo, že se narodil v Římě a jeho otec, že se jmenoval Porfyria.Dne 25. 6. 253 byl papežem zvolen Lucius jako nástupce Kornelia. Sv. Cypriánem je popisován jako biskup mírumilovný a milosrdný k odpadlým křesťanům v době pronásledování. Papeži Luciovi ležela na srdci záchrana těchto odpadlíků. Pohanské úřady měly jejich záznamy, protože mnozí z křesťanů si nechávali vystavit certifikáty, že učinili zadost císařským požadavkům. Papež Lucián věděl, že je zapotřebí za odpadlíky se modlit stejně jako za obrácení mnoha dalších hříšníků, třeba těch, co si mysleli, že jsou dokonalí a nebe těm ubožákům nepřáli.
V církvi skutečných katolíků byla z kajícníků radost, že se lítostí vrací do společné rodiny. Na jedné straně se některým věřícím zdá, že se jedná o dávnou minulost, ale na druhé je skutečnost z období nedávného komunistického režimu, ve kterém na fary občas přicházeli lidé se žádostí o vystoupení z církve a vydání potvrzení, že s církví už nemají nic společného. Nebo přišel na faru i křesťan se slovy: „Pane faráři, já potřebuji ,odkřtít´.“ A kněz musel vysvětlovat, že nesmazatelné znamení té svátosti je neodstranitelné, ale žadatel se svým rozhodnutím nemít s Bohem nic společného se sám od něj distancuje. – To jen pro srovnání s tehdejšími odpadlíky a připomenutí si, jaký vzor je ve svatém Luciánovi.
Ten brzy po svém vysvěcení za římského biskupa byl za císaře Gaiuse Treboniana Galla poslán do vyhnanství. Následovalo období většího pronásledování, které skončilo poté, co se římským císařem stal Valerianus. Papež byl omilostněn zřejmě už za předchozího císaře Emiliána, jak uvádí ve svém díle „Papežové“ P. Alberti.
Po svém návratu se papež Lucius opět ujal správy Církve, ale ne nadlouho. Již 5. března následujícího roku zemřel. Byl pohřben v Kalixtových katakombách do krypty papežů.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Theophilus, ep. Cæsarien (195); Conon, hortulanus (asi 250); Lucius Pp (254); Hadrianus, m. in Palæstina (309); Phocas (asi s. IV.); Gerasimus, abbas (475); Kieranus (530); Virgilius, ep. Arelaten (asi 618); Christophorus Macassoli♦, presbyter (1485); Ieremias de Valachia (Ioannes) Kostistik♦ (1625); Ioannes Iosephus a Cruce (Carolus) Gaetano (1734); Lazarus Shantoja♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský