Stephanus, abbas Reatin
| 13. února, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | s. VI |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium nám tohoto světce představuje velmi stručně slovy svatého papeže Řehoře I. Velikého jako opata z italské Rieti. Zdůrazňuje u něj mimořádně obdivuhodnou trpělivost. O jeho vyjadřování říká, že bylo drsnější až hrubé, ale jeho život velmi kultivovaný.Stal se opatem kláštera San Eleuterio poblíž městských hradeb Rieti. Žil v odpoutanosti od všech světských vymožeností se zaměřením na to, co vede k nebi. Těm, kteří mu udělali něco zlého, to nejen promíjel, ale nazýval je svými přáteli a urážky považoval za největší zisk. Stručně řečeno žil velmi důsledně podle slov evangelia a příliš ho nevyvedlo z míry ani to, když jednou někdo se zlým úmyslem zapálil sklizené obilí na klášterním mlatu. U sebe dával vždy přednost strádání a chudobě. Běžně z něj vyzařovala radost a býval zarmoucený pouze pro hřích, kterým byl Bůh urážen. Toužil také po spáse těch, kteří způsobili zlo. Pro ty, kteří ho nějak obtěžovali, měl vždy dobré slovo.
Svůj pozemský život prý končil obklopen anděly.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Martinianus, eremita (asi 398); Castor Aquitanus (s. IV.); Benignus, m. Tuderti (s. IV); Stephanus, ep. Lugdunen (ca.515); Stephanus, abbas Reatin (s. VI); Gosbertus (874); Guimera (asi 931); Fulcranus (1006); Gilbertus, ep. Melden (1009); Iordanus de Saxonia♦ (1237); Christina de Spoleto♦ (1458); Eustochium (Lucretia); Bellini. (1469); Paulus Liu Hanzuo (1818); Paulus Lê-Văn-Lôc (1859); Ioanna Franchi♦ (1872); James Alaphridus Miller /Leo-William/ (1982)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský