Marinus et Asterius
3. března, připomínka | |
Postavení: | důstojník a senátor |
Úmrtí: | asi 260 |
ŽIVOTOPIS
Sloužil jako důstojník v římském vojsku v Cesareji Palestinské a měl být povýšen. To mu záviděl druhý, který toužil po hodnosti setníka, a udal, že Marin jako křesťan neobětuje císaři a tudíž si nezaslouží žádné důstojnosti. Byl okamžitě postaven mimo službu a od soudce dostal tři hodiny na rozmyšlenou, zda bude císaři obětovat a pak bude povýšen, nebo chce zemřít jako vlastizrádce. Venku potkal svého biskupa, řekl mu o své situaci a šel s ním do kostela. Biskup tam vzal do jedné ruky evangelium a druhou ukázal na jeho meč a k tomu vážně řekl: "Marine, zde je meč a zde evangelium, stojí proti sobě. Jednoho se musíš zříct, buď Krista nebo císaře!" Marin vztáhl pravici k evangeliu s rozhodnutím, že mu zůstane věrný a pro Krista přijme smrt. Nato obdržel požehnání a povzbuzení, aby se pevně držel Boha, který mu dá sílu, aby dosáhl toho, pro co se rozhodl.Marin se vrátil a po vypršené lhůtě slavnostně prohlásil, že je křesťan.
Svědkem jeho smrti byl senátor Asterius. Za to, že Marina pak pohřbil a tím projevil své křesťanství, které u soudu nezapřel, přijal rozsudek smrti i on.
Cunegundis, imperatrix (1033 / 1039); Fridericus♦, abbas in Frisia (1175); Marinus et Asterius (asi 260); Catharina Drexel (1955); Liberatus Weiss, Samuel Marzorati et Michael Pio (Fasolus) da Zerbo♦ (1716); Emetherius et Cheledonius (ca. s. IV.); Cleonicus et Eutropius (s. IV.); Titianus, ep. Brixien (ca. 526); Winwalœus (533); Arthellais (ca. 570); Anselmus, abbas (803); Petrus Geremia♦ (1452); Petrus Renatus Rogue♦ (1796); Teresia Eustochius (Ignatia); Verzeri (1852); Innocentius de Berzo (Ioannes); Scalvinoni♦ (1890)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský