Fridericus, abbas in Frisia
| 3. března, připomínka | |
| Postavení: | opat OPraem |
| Úmrtí: | 1175 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se ve Frísku. Zprvu pásl ovce, pak studoval v Monastýru. Do rodné vsi Hallumu se vrátil jako kněz. Osada jeho horlivosti nestačila a konal misijní dílo po celé vlasti. Ctil Pannu Marii a veden zásadou, že mravně narušení lidé mohou bezpečně dojít spásy v klášterech, založil r. 1136 jeden v Hallumu pro muže, zv. "Zahrada Panny Marie", a druhý pro ženy, nazvaný "Betlém". Oba vedl až do své smrti jako opat.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
O CESTĚ LÁSKY VEDOUCÍ K LÁSCE VĚČNÉ
Pocházel z Hallumu nedaleko města Leeuwardenu v západním Frísku (území dnešního Holandska). Jeho otec Dodo brzy zemřel a matka Suitberga se o něj a jeho sestru starala sama. Patřili k chudším rodinám, ale byli vážení pro své jednání. Frederik v dětství začal pást ovce a jeho zbožnost se projevovala i ve stavění oltáříků na pastvinách. Chtěl celý svůj život prožívat jako bohoslužbu. Jaký rozdíl od současného trendu dětství ovlivňovaného televizí!
Maminka dbala o jeho základní výuku, kterou pro jeho nadání rozšířila i o latinský jazyk a pak jej poslala do vyšší klášterní školy v Monastýru ve Vestfálsku. Za patrony, kteří mu pomáhali zachovat neporušenou čistotu, si zvolil Matku Boží, apoštola Jana a sv. Cecílii. Studia dokončil dříve, než mu věk dovoloval přijmout kněžské svěcení, a do dovršení potřebného věku se vrátil do svého rodiště, aby se tam po zbývající čas připravoval na své povolání. Bolestně se ho dotýkala nevědomost, surovost a mravní úpadek krajanů. V zemi bujely nesváry, cizoložství, smilstvo, krádeže, žhářství a další násilí, jako je tomu i u nás v dnešních dnech.
Frederik začal s poučováním mládeže. Byl vysvěcen a přidělen ke stařičkému faráři v rodné obci a po jeho smrti určen za jeho nástupce. Horlivě a starostlivě vedl svěřený lid a těm, které o svátcích neviděl v kostele, vzkazoval, že na ně čeká. Pro chudé, zestárlé a nemocné chtěl založit dům milosrdenství, ale pohnut viděním ve snu se rozhodl budovat především duchovní centrum s péčí duchovní i tělesnou. Se souhlasem svého biskupa odešel do premonstrátského kláštera v Utrechtu, aby se blíže seznámil s řeholními pravidly. Pak konal misijní dílo po celé vlasti a snažil se lidi přesvědčit o potřebě pokání, k němuž se nejlépe hodí kláštery. Zejména mravně pokleslé vedl na cestu řeholního života. Klauzury označoval za žaláře chránící před žalářem pekelným. Jinými slovy jde o cestu pokání a lásky vedoucí k lásce věčné. Láska vysvobozující z nesvárů je záchrannou kotvou či přístavem i v dnešní době. Jde o lásku žijící z Lásky věčné, kterou je sám Bůh.
Tak nějak to cítil i Frederik. Jeho nadšená kázání proto obrátila mnoho hříšníků. Praxe byla taková, že do klášterů chodili především z urozených a zámožných vrstev. Frederik se proto rozhodl k založení kláštera především pro chudé a mravně pokleslé, kteří chtěli začít žít ctnostným životem. Za pomoci dobrodinců vystavěl r. 1163 u Hallumu kostel Matky Boží s klášterem, který nazval Zahradou Panny Marie a byl určen mužům. Kolem byl příkop. V blízkosti zbudoval i klášter pro ženy, který nazval Betlémem. Do obou klášterů byli přijímáni lidé všech stavů a on jako opat oba spravoval. Klášterní život se stal požehnáním pro celou okolní krajinu. Členy řehole spojovala kázeň a láska v jednu šťastnou rodinu.
Lidé, kterým chtěl získat spásu, by se neobrátili nebýt milosti Boží vyprošované modlitbou. A to je široké pole působnosti pro všechny křesťany. Kéž by si to uvědomili i ti, kteří mají pro mravně pokleslou mládež slova odsouzení.
Před smrtí se byl rozloučit slovy povzbuzení v "Betlémě" i v kostele rodné obce, kde začínal své působení, a zemřel v "Zahradě Panny Marie". Tam byl i pochován a na jeho hrobě se událo více zázraků. Po zničení klášterních objektů kalvíny byly ostatky blah. Frederika v r. 1617 přeneseny do premonstrátského kláštera v Hanavě v Kurhesensku.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu o potřebě pokání nejen uvažovat, ale něco proto také udělám.Bože, Tys vedl svatého opata Frederika, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(ze závěrečných modliteb breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cunegundis, imperatrix (1033 / 1039); Fridericus♦, abbas in Frisia (1175); Marinus et Asterius (asi 260); Catharina Drexel (1955); Liberatus Weiss, Samuel Marzorati et Michael Pio (Fasolus) da Zerbo♦ (1716); Emetherius et Cheledonius (ca. s. IV.); Cleonicus et Eutropius (s. IV.); Titianus, ep. Brixien (ca. 526); Winwalœus (533); Arthellais (ca. 570); Anselmus, abbas (803); Petrus Geremia♦ (1452); Petrus Renatus Rogue♦ (1796); Teresia Eustochius (Ignatia); Verzeri (1852); Innocentius de Berzo (Ioannes); Scalvinoni♦ (1890)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský