Christophorus Macassoli, presbyter
| 5. března, připomínka | |
| Postavení: | kněz OFM |
| Úmrtí: | 1485 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 1415 v Miláně v Itálii do šlechtické rodiny. Ve věku 20 let se setkal s františkánským kazatelem Bernardinem ze Sieny (pam. 20. 5.) a jeho osobnost, slova i úsilí znovu oživit původní řeholi ho oslovilo natolik, že přijal františkánský hábit. Stal se stoupencem nejpřísnější větve františkánů, observantů (Ordo Fratrum Minorum Observantiae – OFMObs). Vystudoval a stal se horlivým knězem a vyhledávaným kazatelem.Kolem roku 1475 spolu s řeholním bratrem Pacifikem Ramati z Cerana (pam. 4. 6.) založili klášter Santa Maria delle Grazie ve Vigevanu u Milána. K němu Galeazzo Sforza nechal postavit krásný kostel, který byl vysvěcen v roce 1478.
Kryštof Macassoli zemřel 5. 3. 1485 ve Vigevanu. Byl pohřben v opatském kostele Santa Maria delle Grazie a jeho ostatky byly v roce 1810 přeneseny do katedrály ve Vigevanu.
Jeho kult jako blahoslaveného 23. 7. 1890 potvrdil papež Lev XIII.
Theophilus, ep. Cæsarien (195); Conon, hortulanus (asi 250); Lucius Pp (254); Hadrianus, m. in Palæstina (309); Phocas (asi s. IV.); Gerasimus, abbas (475); Kieranus (530); Virgilius, ep. Arelaten (asi 618); Christophorus Macassoli♦, presbyter (1485); Ieremias de Valachia (Ioannes) Kostistik♦ (1625); Ioannes Iosephus a Cruce (Carolus) Gaetano (1734); Lazarus Shantoja♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský