Světci k nám hovoří...


blah. Richard Henkes

Richardus Henkes

21. února, připomínka
Postavení:mučedník SAC
Úmrtí:1945

ŽIVOTOPIS

Vstoupil do institutu Společnosti katolického apoštolátu a jako jeho věrný kněz trpěl v koncentračním táboře Dachau v Horním Bavorsku. Jak Martyrologium Romanum zdůrazňuje, do konfrontace s nacistickým režimem ho přivedla hluboká víra, pro kterou po letech podvýživy a nucených prací získal korunu mučednictví tím, že nesl kříž vězňů zasažených tyfem.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

BOŽÍ VŮLE NA PRVNÍM MÍSTĚ

Narodil se 26. 5. 1900 v německém Ruppachu do věřící rodiny, ve které se mu dostalo dobrého všeobecného i křesťanského vzdělání a začal poznávat své povolání ke kněžství. V roce 1912 ve Vallendaru vstoupil do menšího semináře Společnosti katolického apoštolátu (pallotinů). Po vojenské službě dokončil formaci a 25. 9. 1921 složil řeholní sliby. Kněžské svěcení přijal 6. 6. 1925 a pak působil jako učitel na škole SAC ve Vallendaru. Z důvodu onemocnění tuberkulózou musel činnost ve škole na rok opustit, potom vyučoval v Alpen a další rok začal učit na původní škole do roku 1931. Následně byl poslán do Katscher (dnes Kietrz) a Frankenstein (dnes Ząbkowice Śląskie) ve Slezsku (od roku 1945 součást Polska). Poté, co se k moci dostali nacisté v čele s Hitlerem, byl v roce 1937 souzen ve Vratislavi za výrok o Führerovi. Povzbuzen Boží pomocí pustil se s nadšením do pastorační činnosti v Branitz (dnes Branice v Polsku), kde vedl duchovních cvičení. Kázal o rovnosti a proti praktikování eutanazie pro postižené a slabé. Neodradilo ho ani udání, ani zatčení gestapem 8. 4. v Ratiboři s následnou dvouměsíční samotkou za pobuřování národa z kazatelny. Byl zatčen jako nebezpečný. Uvádí se, že brzy se ho týkala amnestie u příležitosti připojení Rakouska ke Třetí říši. Pro svou neoblomnost v hlásání pravd víry byl 10. 7. 1943 dopraven do tábora smrti v Dachau poblíž Mnichova, kde mu místo jména bylo dáno číslo 49642 a dostalo se mu umístění mezi kněze na bloku 26. Jako jinde i zde se snažil povzbuzovat sklíčené, ze svého pokrmu pomáhat hladovějícím. Uvažoval, že jak skončí válka, chtěl by pomáhat na Východě. Po seznámení se s uvězněným pozdějším pražským arcibiskupem se proto snažil od něj učit česky.

V prosinci 1944 vypukla v táboře tyfová epidemie a zasažené vězeňské bloky byly prohlášeny za uzavřené bloky smrti. P. Richard Henkes vědom si požadavků evangelia a souvisejících rizik se rozhodl přihlásit za dobrovolného ošetřovatele pečujícího o nemocné a umírající. Jeho touhou bylo v posledních chvílích života jim přiblížit lidskou a Boží blízkost i skrze udělování svátosti. Na bloku 17 asi do deseti týdnů onemocněl a zemřel 22. 2. 1945.

Jednomu z vězněných kněží se podařilo spálení jeho těla v krematoriu odděleně od ostatních a postarat se o uchování jeho popela. Po skončení války byla urna s ním uložena na pallotinském hřbitově v Limburgu. V roce 1990 byla přemístěna do jiné hrobky.

V katedrále sv. Jiří v Limburgu se 15. 9. 2019 konala slavnost jeho blahořečení za předsednictví otce kardinála Kurta Kocha, předsedy papežské rady pro jednotu křesťanů vyslaného papežem Františkem.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad tím, do jaké míry mi záleží na tom „žít podle požadavků evangelia“ a pomáhat potřebným. A ještě jednou s tou připomínkou, že cokoliv jsme udělali pro ně, to jako bychom udělali pro samotného Ježíše.

Bože, Otče milosrdenství, na přímluvu Tvého služebníka, P. Richarda Henkese mučedníka, daruj smíření našim rodinám a společenstvím, farnostem a diecézi, i celému našemu národu.

Pomáhej nám milostí Ducha svatého, ať jsme tvůrci pokoje zde na zemi, abychom dosáhli pokoje ve Tvém království. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Petrus Damiani, ep. Ostien. et doctor Eccl. (1072); Eustatius, ep. Antiochen (ca. 338); Germanus, abbas Grandivallen (asi 667); Thomas Pormort (1592); Robertus Southwell (1595); Balthasar, Antonius et Ignatius Uchibori (1627); Natalis Pinot (1794); Maria Henrica (Anna Catharina); Dominici (1894); Richardus Henkes (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.