sv. Maro

Maro, eremita

9. února, připomínka
Postavení:	poustevník
Úmrtí:	asi 423
Patron:	libanonských maronitů

ŽIVOTOPIS

Stal se poustevníkem na jedné hoře v Sýrii poblíž města Cyrrhu. Nacházela se tam pohanská svatyně, kterou posvětil a přeměnil na katolický chrám. Žil většinou jen pod širým nebem. Málo spal, hodně se modlil a postil. Zvěst o něm se brzy rozšířila po okolí a začali k němu přicházet lidé. Maro měl od Boha dar zázraků, uzdravoval mnohé nemocné a vyháněl zlé duchy. Jeho nadání a ctnosti brzy přilákaly mnohé žáky. Mezi jeho přátele patřil i sv. Jan Zlatoústý. Nad jeho hrobem (v místě dnes nazývaném Bajt-Marun) vznikl klášter, který byl základem pro maronitské mnichy.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Apollonia, virgo alexandrina (asi 250); martyres Alexandriæ in ecclesia (s. IV.); Primus et Donatus (asi 361); Maro, eremita (asi 423); Teliavus (560); Sabinus, ep. Canusin (asi 566); Ansbertus (asi 695); Alto (s. VIII.); Rainaldus, ep. Nucerin (1222); Iacobus Abbondo^♦ (1788); Anna Catharina Emmerich^♦ (1824); Michael Franciscus Febres Cordero (1910); Aloysius Magaña Servín (1928); Leopoldus de Alpandeira^♦ (1956)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský