Alphonsa Clerici
14. ledna, připomínka | |
Postavení: | řeholnice CPPS a představená institutu Prozřetelnosti |
Úmrtí: | 1930 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 14. 2 1860 v Lainate u Milána v Itálii. Byla první z deseti dětí Angela Clericiho a Marie roz. Romanò, kteří byli zemědělci. Částečně byla vzdělávána doma, navštěvovala základní školu v Lainate a od 15 let tři roky studovala na vyšší škole u řeholních sester Drahocenné Krve v Monze. V průběhu dalších let se stala diplomovanou učitelkou. Nejdříve se snažila být finančně prospěšnou své rodině a tři roky vyučovala na chlapecké škole v Lainate. V srpnu 1883 odešla do kláštera kongregace v Monze, kde po roce oblékla hábit a začala noviciát. První sliby složila 7. 9. 1886.V listopadu 1898 se na škole patřící kongregaci stala ředitelkou. Pro vynikající schopnosti se stala také poradkyní kapituly za účelem řešení hospodářské krize.
V roce 1911 na žádost biskupa Teodora Valfré ve Vercelli převzala vedení Diecézního institutu Prozřetelnosti, který měl na starosti charitativní péči a vzdělávání znevýhodněných dívek. Službu ředitelky zde vykonávala 19 let s láskou a apoštolskou horlivostí, pro které se stala významnou a váženou osobností.
Matka Alfonza mnohé problémy, kterými její komunita procházela, vyřešila metodou: „reformovat, ale nerozvrátit“. Používala velkou trpělivost, modlitbu a uplatňovala svůj konkrétní recept. Napsala ho slovy: „Pokud byste se mě zeptali, kterou cestou musíte jít, abyste se stali svatými, řeknu vám: Pokora. Druhou cestou je pokora a třetí cesta je opět pokora.“
Zemřela na mozkové krvácení 14. 1. 1930 před dovršením 70 let. V roce 1965 byly její ostatky přeneseny do kaple koleje sester v Monze. Blahořečená byla 23. 10. 2011 v katedrále ve Vercelli předsedajícím kardinálem Angelem Amato z pověření papeže Benedikta XVI.
Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis♦ (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone♦ (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders♦ (1887); Alphonsa Clerici♦ (1930); Carolus ab Alcubilla♦ (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský