Maria a Doloribus Rodríguez Sapeña, virgo
| 10. ledna, připomínka | |
| Postavení: | zakladatelka kongregace OSCUS |
| Úmrtí: | 1918 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 30. 12. 1848 ve Vélez Rubio v provincii Almería ve Španělsku jako čtvrtá ze sedmi sourozenců. Jejich otec Tomáš Rodríguez Sopeña byl právníkem zaměstnaným ve veřejné správě. Jeho služební přesuny byly příčinou, že se rodina stěhovala do různých míst Španělska a jednou až do Latinské Ameriky.Rodriga své dětství a dospívání prožívala na různých místech Alpujarra. Po operaci očí v osmi letech se jí zhoršil zrak, což jí celý život dělalo potíže. Je charakterizována jako velmi citlivá dívka se zájmem o potřeby bližních, zvláště nemocných, které navštěvovala např. ve střediscích svatého Vincenta de Paul.
V roce 1866 její otec byl jmenován státním zástupcem soudu v Almería, vzdáleném 77 km od rodiště Rodrigy. Tehdy jí bylo 17 let a začala získávat zkušenosti s apoštolátem. Současně měla obavy, že jí rodiče mohou činnost zakázat, protože mezi jejími nemocnými byly dvě sestry s tyfem a také se prý vyskytl případ malomocenství.
V roce 1868, před jejími dvacátými narozeninami, byl otec Rodrigy služebně poslán do Portorika, kam vzal jen jednoho syna a ostatní rodina zůstala v Madridu. Rodriga si zde zvolila duchovního rádce a s novým jménem Marie Dolores (čes. od M. Bolestné) začala pracovat jako katechetka v ženské věznici, navštěvovala také pacienty v nemocnici a vyučovala katechismus v nedělních školách. Práce katechetky jí přinesla mnohé nové poznatky a přispěla k většímu porozumění druhým lidem. Její otec se v Portoriku stal státním zástupcem a v roce 1872 se rodina z Madridu přistěhovala za ním.
Marie Dolores se v Portoriku seznámila s jezuity a za jejich vedení začala konat apoštolát. Založila Společnost dcery Panny Marie a několik škol pro děti z chudých rodin. V roce 1873 byl její otec ustanoven soudcem u soudu v Santiagu de Cuba. Víra mnohých zde prožívala zkoušky a těžké časy rozkolu. Marie Dolores měla zájem připojit se k milosrdným sestrám, ale údajně kvůli špatnému zraku nebyla přijata. Vzhledem k situaci začala na periférii města zřizovat tzv. "Centra vzdělávání", ve kterých vyučovala všeobecnou kulturu, lékařskou péči a zvláště náboženství podle katechismu. Připojilo se k ní více spolupracovníků, proto "Centra vzdělávání" založila ve třech okresech. Někde jsou uváděna jako školící střediska ve slumech.
Pobyt Marie Dolores na americkém kontinentě trval od 23. do 28. roku jejího života. Na Kubě jí zemřela matka a otec se i s dcerou Marií v roce 1877 vrátili do Madridu. Zde Marie Dolores vedle péče o otce a dům pak pokračovala v činnosti, kterou před odchodem začala
Po otcově smrti v roce 1883 znovu zatoužila po řeholním životě. Pokusila se připojit k salesiánům, ale během 10 dnů zjistila, že jí toto nevyhovuje.
V roce 1885 Marie Dolores otevřela centrum, do kterého mohli přijít chudí se svými problémy. Jednalo se o sociální dům. Dalším názvem byl "Dům na půli cesty" na pomoc vězňům při návratu do společnosti. V roce 1892 založila Asociaci apoštolských laiků (Sopeña Lay Lay Movement) a v dalším roce získala státní souhlas k rozšíření činnosti do osmi chudých madridských čtvrtí. Činnost mimo Madrid zahájila v roce 1896, snad až v Seville. Během čtyř let vykonala téměř 200 cest. V Andalusii působila v doprovodu jezuity o. Tarina. V roce 1900 vykonala pouť do Říma a tam získala souhlas k vytvoření řeholního institutu panen katechetek. V něm viděla kongregaci na převzetí péče o její díla. Kongregace vznikla v Loyole, kde v roce 1901 Mariina osmičlenná skupina sestavila základní náčrt konstitucí nové kongregace. Vzniklé stanovy OSCUS po schválení Svatým stolcem v roce 1905, byly potvrzeny papežem Piem X. dne 21. 11. 1907. V roce 1910 byla Maria Dolores zvolena za generální představenou. V roce 1917 rozšířila kongregaci také do Ameriky, založením domu kongregace v Chile. Následujícího roku 10. 1. 1918 Marie Dolores Sopeña zemřela v Madridu s pověstí svatosti.
Blahořečená byla 23. 3. 2003 papežem Janem Pavlem II. na náměstí sv. Petra v Římě.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Miltiades, Pp (314); Paulus, eremita (s. IV.); Gregorius, ep. Nyssen (před r. 400); Ioannes, ep. Hierosolymitan (417); Petronius, ep. Dien (po roce 463); Marcianus, presb. Cpoli (471); Valerius, solitarius (s. VI.); Domitianus, ep. Melitenen (asi 602); Agatho, Pp (681); Arcontius (asi 740-745); Petrus Urseoli (asi 987/988); Benincasa♦ (1194); Gulielmus, ep. Bituricen (1209); Gundisalvus♦, presb. Ord. Prćdicat (1259); Gregorius Pp X♦ (1276); Ægidius♦, religiosus (1518); Anna ab Angelis Monteagudo♦ (1686); Adalheidis Maria ab Immaculata Conceptione♦ (1828); Mamerto Esquiú♦ (1883); Francisca Salesia (Leonia) Aviat (1914); Maria a Doloribus Rodríguez Sapeña♦, virgo (1918)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský