blah. Marcelína Darowská

Marcellina Darowska

5. ledna, připomínka
Postavení:	spoluzakladatelka kongregace SIC
Úmrtí:	1911

ŽIVOTOPIS

Narodila se 16. 1. 1827 údajně v Szulaki v Podolii, ležícím tehdy v Polsku u východních hranic a dnes je místem na Ukrajině (ukrajinsky Šuljaki). Rodiče Jan Kotowicz a Maxmiliána roz. Jastrzebski byli zámožní vlastníci půdy. Marcelíně se dostalo dobrých základních vědomostí doma a později byla rodiči poslána na doplnění vzdělání do Oděsy. Předtím pracovala na rodinné farmě, vyučovala vesnické děti náboženství a navštěvovala nemocné. Mimo jiné ovládala vedle polštiny a ruštiny ještě francouzštinu.

Svoji budoucnost Marcelína viděla v duchovním životě jako řeholnice. Vážně nemocný otec však na ni naléhal, aby se provdala a měla rodinu. Po dokončeném vzdělání se ve 22 letech provdala za Karla Darowského. Když jí po třech letech šťastného manželství muž zemřel, byla matkou dvou dětí, mladší Karolínky a staršího Josefa, který v dalším roce následoval otce na věčnost.

Ze zdravotních důvodů, na doporučení příbuzných, Marcelína vycestovala do Paříže. Odtud v dubnu 1854 pokračovala do Říma. Po předchozím seznámení se s kněžími Alexandrem Jelowieckým a Jeronýmem Kajsiewiczom, kteří byli po určitou dobu jejími duchovními rádci, se spojila s Josefínou Karski, která se léčila s plicním onemocněním. Ta uvažovala o nové ženské řeholní kongregaci zaměřené na intelektuální, morální a náboženské formování polských žen. Společně tuto kongregaci začaly zakládat. Marcelína po složení slibů poslušnosti a čistoty odcestovala do Polska vyřídit majetkové záležitosti s dědickým nárokem pro svou dceru Karolínu. Vrátila se v říjnu 1860, když Josefína Karski ve věku 37 let zemřela na tuberkulózu plic.

Marcelína na radu svého zpovědníka převzala 3. 1. 1861 v Římě vedení komunity sester Neposkvrněného početí Panny Marie. Její vznik jako kongregace byl prý formálně zapsán již v roce 1857. Marcelína byla přesvědčena, že úkol vzdělávání žen je základem obnovy rodiny v křesťanském duchu, která je základem morálně zdravé společnosti. Říkala: „Rodina, která je postavená na Bohu, může být základem nové společnosti.“ Na srdci jí ležely potřeby v Polsku. V roce 1863 Marcelína přestěhovala svou komunitu pro výchovu mladých žen do Jazlowiec ve Lvovské arcidiecézi a otevřela zde první dívčí školu. Dala vznik významnému duchovnímu a kulturnímu centru. Potýkala se s finančními potížemi i s nedostatkem pomocných pracovníků. Po důvěrných modlitbách k Bohu se přihlásily kandidátky z Haliče. Matka Marcelína využívala nové výchovné metody, s nimiž se seznámila na svých cestách, a svůj výchovný talent. Byla výbornou organizátorkou. Její sestry při každé střední škole nabízely bezplatné vyučování dětí z okolí a poskytovaly jim sešity a učebnice. Nejpotřebnějším i jídlo a oděv. Matka Marcelína je také označována za průkopnici opravdového ekumenizmu. Učila vzájemné toleranci a snášenlivosti mezi křesťany různých obřadů a vyznání. Místo původních řeholních pravidel Marcelína v roce 1872 napsala i s obsáhlým komentářem nová pravidla, která obdržela definitivní schválení až v roce 1899.

Vedle poskytování účinné pomoci chudým Marcelína během padesáti let otevřela sedm domovů se školami pro děti zdarma. Své úsilí směřovala ve prospěch milované země a úspěšné výsledky práce připisovala Bohu.

Ve věku nedožitých 84 let zemřela v Jazłowiec, ležící dnes na Ukrajině. Blahořečená byla 6. 10. 1996 papežem Janem Pavlem II. v Římě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Eduardus Confessor (1066); Syncletica (s. IV.); Deogratias, ep. Carthaginen (457/458); Æmiliana (s. VI.); Convoio (868); Gerlacus (1165); Rogerius^♦, presb. (1237); Franciscus Peltier, Iacobus Ledoyen et Petrus Tessier^♦ (1794); Maria Magdalena Repetto Pellegrini^♦ (1890); Carolus a Sancto Andrea (Ioannes Andreas) Houben (1893); Marcellina Darowska^♦ (1911); Petrus Bonilli^♦ (1935); Ioannes Robertus Grau Bullich^♦ (1937); Genovefa Torres Morales (1956); Ioannes Nepomucenus Neumann (1860)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský