Syncletica
5. ledna, připomínka | |
Postavení: | panna a eremitka (poustevnice) |
Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Narodila se v první polovině 4. století, pravděpodobně v Alexandrii v Egyptě, údajně bohatým křesťanským rodičům, pocházejícím z Makedonie. Od svého dětství věřila Ježíši a už v dívčích letech se rozhodla žít pro něho jako jeho snoubenka. Pak nastaly obtíže z řad šlechticů, kteří se o ni ucházeli. Ve svém rozhodnutí vytrvala a po smrti rodičů všechno, co jí náleželo, rozdala chudým. Traduje se, že se svou mladší sestrou, která byla slepá, odešla někam před brány Alexandrie. Zde Synkletika žila jako poustevnice a zmínky o ní byly zaznamenány mezi výroky pouštních otců. Svým svatým životem upoutala pozornost mnoha žen a některé se k ní připojily. Snad právě proto byla tehdy označena za „Pouštní matku“. Synkletika si z lásky ke Kristu přála utrpení, kterým by měla podíl na záchraně duší. Toho se jí dostalo zejména v posledních čtyřech letech života, kdy trpěla onemocněním rakovinou, horečkami a gangrénou, která jí bránila v řeči. Toto své omezení, provázené bolestmi, snášela s mimořádnou trpělivostí a svým vzhledem údajně vydávala více svědectví než slovy. Zemřela v 84 letech.Eduardus Confessor (1066); Syncletica (s. IV.); Deogratias, ep. Carthaginen (457/458); Æmiliana (s. VI.); Convoio (868); Gerlacus (1165); Rogerius♦, presb. (1237); Franciscus Peltier, Iacobus Ledoyen et Petrus Tessier♦ (1794); Maria Magdalena Repetto Pellegrini♦ (1890); Carolus a Sancto Andrea (Ioannes Andreas) Houben (1893); Marcellina Darowska♦ (1911); Petrus Bonilli♦ (1935); Ioannes Robertus Grau Bullich♦ (1937); Genovefa Torres Morales (1956); Ioannes Nepomucenus Neumann (1860)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský