Adalhardus
| 2. ledna, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | 826 |
| Patron: | zahradníků; vzýván proti infekčním onemocněním, horečce a tyfu |
| Atributy: | almužny rozdávané z koše, zahradník, nesený kříž |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 753 jako syn Bernarda a Teodorady. Otec byl důstojníkem francké armády a synem Karla Martella. Adalhard je také uváděn jako příbuzný krále Pipina i Karla Velikého a bratr pěti sourozenců, mezi kterými byla sv. Ida (viz pam. 4. 9.).Vzdělání získal Adalhard v palácové škole i u dvora císaře Karla Velikého. Ve věku 20 let vstoupil v Corbie u Amiens ve Francii do benediktinského kláštera, který byl založen královnou Batyldou (pam 30. 1.). Nějakou dobu v tomto klášteře pracoval také jako zahradník (s tím souvisí jeho patronát). Mimoto zajistil dodržování přísnějších stanov jak zde, tak v klášteře v Corbie (Korvey) u Höxteru ve Westfálsku, který s ním zakládal jeho bratr Wala. Adalhard se zasloužil o to, že jeho kláštery byly označeny za centra vědění a odříkání. S bratrem Walem založili i ženský klášter v Herford poblíž Osnabrücku pro jejich sestru Theodoradu.
Podle martyrologia byl Adalhard opatem francouzského kláštera v Corbie u Amiens, kde se staral, aby všichni měli dostatek, nežili v bídě ani v nadbytku a horlivě se věnovali Boží chvále.
Zde zemřel v 72 letech. Adalhardovy ostatky byly vyzvednuty v roce 1040 a uloženy v St-Achieul u Amiens ve Francii.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Basilius Magnus et Gregorius Nazianzenus (379); Gregorius Nazianzenus (389/390); Telesphorus Pp (asi 136); Argeus, Narcissus et Marcellinus, m. Romam (s. IV.); Theodorus, ep. Massilien (594); Bladulphus (asi 630); Ioannes, ep. Mediolanen (asi 660); Vincentianus (672); Mainchinus (s. VII.); Adalhardus (826); Airaldus (1146); Silvester, abbas (s. XII.); Marcolinus Amanni♦ (1397); Stephana Quinzani♦, Tertius Ordo Sancti Dominici (1530); Gulielmus Repin et Laurentius Bâtard♦ (1794); Maria Anna (Maria Stella) Soureau-Blondin (1890)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský