Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

blah. Valentin Paquay

Valentinus Paquay

1. ledna, připomínka
Postavení:kněz OFM
Úmrtí:1905

ŽIVOTOPIS

Narodil se 17. 11. 1828 v Tongeren v provincii Limburg v Belgii jako pátý z jedenácti dětí Hendrika Paquaye a Anny roz. Nevenové. Při křtu obdržel jména Ludvík Alois. Po základní škole pokračoval ve vzdělání u řádových kanovníků sv. Augustina a ve třinácti letech učinil soukromý slib čistoty. V roce 1845 nastoupil do menšího semináře v St-Trond. Studoval zde rétoriku a filosofii. V říjnu 1849, po smrti otce, přestoupil k františkánům, kde po noviciátu v Thielte a složení řeholních slibů přijal nové jméno Valentin. Po ukončení studií filozofie a teologie, dne 10. 6. 1854, přijal v Liége kněžské svěcení. Trvalým místem jeho kněžského působení se potom stal klášter v Hasseltu. Dostalo se mu označení neúnavného kazatele a zpovědníka, který měl dar nahlížet penitentům do duše. Proto byl někdy přirovnáván k arskému faráři. Jako kazatel byl výmluvný a populární. Vynikal v úctě k eucharistii a vedl věřící k jejímu častému přijímání. Byl ctitelem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a s oddaností lnul k Panně Marii, kterou už od dětství ctil jako „Příčinu naší radosti.“. Po dobu 26 let vedl františkánské terciáře a propagoval mezi nimi modlitbu svatého růžence. Mezi jeho každodenní rozjímání patřila i modlitba Křížové cesty.

Zemřel v Hasseltu ve věku 77 let. Za blahoslaveného byl prohlášen 9. 11. 2003 papežem Janem Pavlem II.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, sancta Dei Genetrix ; Iustinus, episcopus (asi s. IV); Almachius (391); Eugendus (516); Fulgentius, ep. Ruspen (533); Clarus, abbas Viennen (660/670); Frodobertus (asi 667); Gulielmus, abbas Divionen (1031); Odilo (1049); Hugolinus, eremita (s. XIV.); Iosephus Maria Tomasi (1713); Ioannes et Renatus Lego (1794); Vincentius Maria Strambi (1824); Valentinus Paquay (1905); Sigismundus Gorazdowski (1920); Petrus Iacobus Cortasa Monclú, Narcissus Baldomerus Arribas Arnaiz, Eugenius Néstor Ctesiphon Ortega Villamudrio et Colombanus-Paulus Oza Motinot Henricus (1937); Aloysius Grozde (1943); Marianus Konopiński (1943); Zdislava (1252)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.