Alvarus de Zamora
19. února, připomínka | |
Postavení: | řeholník, kněz OP |
Úmrtí: | asi 1430 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze vznešeného rodu v Córdobě a vynikal v ctnostech i ve vzdělání. V mládí vstoupil do dominikánského řádu a jako kazatel působil ve Španělsku i v Itálii. Byl také zpovědníkem krále Jana II. Kastilského. S jeho finanční podporou pak v Córdobě založil klášter svého řádu, kterému dal název "schody do nebe".
Měl mimořádnou úctu k eucharistii, častěji adoroval celou noc a žil asketicky. Pomáhal také chudým a nemocným. Legenda vypráví, že v jednom ubožáku posetém vředy, kterého zabalil do svého pláště, aby ho odnesl do kláštera, se mu zjevil sám Ježíš. Častým námětem rozjímání mu bylo Kristovo utrpení a ve svém klášteře zavedl křížovou cestu, která teprve potom byla zřizována v celém řádu.
Quodvultdeus (439 (nebo 454)); martyres in Palæstina monachi et alii sub Alamanduro* (507); Mansuetus, ep. Mediolanen (asi 680); Barbatus (682); Georgius, monachus in Aquitania (asi 877); Proclus de Bisiniano, monachus (asi 970 ); Bonifatius, asceta (1260); Godeschalcus♦ (1184); Conradus Confalonieri de Placentia♦ (1351); Alvarus de Zamora♦ (asi 1430); Elisabeth Picenardi♦ (1468); Lucia Yi Zhenmei (1862); Ioannes Sullivan♦ (1933); Iosephus Zaplata♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský