Prothadius
10. února, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 624 |
ŽIVOTOPIS
Zde je martyrologiem vzpomínaný světec z Besançonu v Burgundsku (dnes Francie). Po Nicetiovi (pam. 8. 2.) se stal kolem roku 611 osmým biskupem v Besançonu. Každý věřící jeho diecéze se prý mohl cítit jako milované dítě milosrdného pastýře. Protadius měl velmi citlivý vztah k druhým, ale sám k sobě byl přísný.
Byl dobrým rádcem, a proto se v důležitých věcech s ním radil i franský merovejský král Chlotar II. Protadiův podpis byl dvakrát objeven ve spodní části Aktů pařížského koncilu z 10. 10. 614. Dalších zpráv je o něm dochováno velmi poskrovnu.
Scholastica (asi 547); Chalarampus, Porphyrius, Dauctus et III mulieres, m. Magnesiæ (s. III.); Zoticus et Amantius, m. Romæ (s. II/IV); Silvanus, , ep. in Campania (s. V.); Troianus (asi 550); Prothadius (asi 624); Austreberta (704); Gulielmus, presb. Ord. Minorum (1157); Hugo♦, abbas Fossensis (asi 1163); Clara de Arimino♦ (mezi r. 1324 -1329); Petrus Fremond et V sociæ: Catharina du Verdier de la Sorinière, Maria Ludovica du Verdier de la Sorinière, Ludovica Bessay de la Voute, Ludovica Poirier, Maria Anna Hacher du Bois♦ (1794); Iosephus Aloysius Sanchez del Rio (1928); Eusebia Palomino Yenesw♦, virgo (1935); Aloysius Stepinac♦ (1960); Michael Beltoja♦ (1974)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský