Donatus Scotus
22. října, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 875 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se koncem VIII. století ve šlechtické rodině v Irsku. Zatoužil po větší křesťanské dokonalosti a s přítelem Ondřejem Scotem se vydal na pouť ke hrobům apoštolů do Říma. Při zpáteční cestě se zastavil ve Fiesole v Toskánsku a byl tam zvolen biskupem.Legenda k tomu vypráví, že při Donátově vstupu do místní katedrály, asi r. 829, se samy od sebe rozezvučely zvony a rozhořely lampy, což bylo považováno za podnět k jeho zvolení. Bylo to prý ve chvíli, kdy se v chrámu jednalo o tom, koho zvolit.
V roce 855 byl v Římě při korunovaci Ludvíka II. Němce, který po Lotharu I. převzal vládu v Itálii. Do Říma se vrátil v roce 861 na zasedání rady a r. 866 byl řešit situaci v Capua. Na biskupském stolci ve Fiesole strávil přes 40 let.
Vynikl nejen schopnostmi rozhodovat a jednat s druhými lidmi, ale i v literární činnosti. Mezi jeho spisy se řadí životopis sv. Brigity irské (pam. 1. 2.), poetické básně a nadiktoval i vlastní epitaf. V Piacenze založil hospic pro irské poutníky.
Zemřel ve Fiesole a uložení ostatků se konalo v katedrále. Roku 1817 byly přeneseny do nové katedrály.
Ioannes Paulus II., Pp (2005); Donatus Scotus (asi 875); Marcus, ep. Hierosolymtan (s. II.); Abercius (s. II. – III.); Philippus et Hermes (303); Mallonus (s. IV.); Valerius, diaconus (s. IV.); Lupentius (asi 684); Leotadius (s. VII.); Moderanus (asi po r. 720); Benedictus, eremita in Britannia (s. IX.); Nunilo et Alodia (851); Michael Ludovicus Ferrer♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský