Faustus, Ianuarius et Martialis
13. října, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | s. III/IV. |
ŽIVOTOPIS
Jejich tři mučednické koruny zdobí španělské město Córdoba od přelomu 3. a 4. století. S velkou statečností zde raději podstoupili zohyzdění a mučednickou smrt, než aby se zpronevěřili věrnosti Kristu.
Faust, Januárius a Marciál po svém zatčení nejen hrdinně nepřestali odmítat požadované obětování pohanským modlám, ale nepřestali svědčit ani slovy o víře v jednoho Boha, který nás všechny stvořil a miluje. Zároveň nešetřili jeho chválou a neohroženě mu vzdávali čest. Za jejich slova jim podle legendy soudce nařídil uřezat nosy, uši a obočí. Po zákrocích na Faustovy posadili údajně nejmladšího Januária do mučícího sedla, ale ani znásobení bolestí neovlivnilo u žádného z nich vděčnost Bohu. Císařský soudce proto nařídil jejich upálení.
Theophilus, ep. Antiochen. (s. II.); Faustus, Ianuarius et Martialis (s. III/IV.); Florentius, m. in Macedonia (asi s. III); Lubentius (s. IV); Romulus, ep. Ianuen. (s. V.); Venantius, abbas Turonen (s. V.); Leobonus (století neznámé); Comganus (s. VIII.); Simbertus (asi 807); Geraldus, comes Aureliacen (909); Lucas (asi 993); Gerardus♦, fundator Ord. S. Ioannis Hierosol. (1120); Chelidona (1152); Magdalena Panatieri♦ (1503); Alexandrina Maria da Costa (1955); Petrus-Adrian Toulorge♦ (1793)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský