Rotobaldus
| 12. října, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 1254 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se na konci XII. století v Pavii v Lombardii v severní Itálii. Stal se zde knězem, arciděkanem katedrály a druhým biskupem této diecéze. V roce 1230 přijal svěcení z rukou papeže Řehoře IX. Zasazoval se o reformu a obnovu duchovního života diecéze, podporoval vznik klášterů františkánů, dominikánů a vallombrosiánského. Podle martyrologia měl příkladného kajícího ducha, nejdůležitější pro něj byla liturgie a měl významný podíl na nalézání ostatků světců. V roce 1246 se snažil o smír císaře s papežem Inocencem IV. Rotobald ve svém úřadu setrval do konce života.
Jeho ostatky byly přeneseny v roce 1579. Vyskytují se údaje o uložení v kryptě i uložení v kapli sv. Ambrože v katedrále v Pavii. Papežem Lvem XIII. byl 20. 12. 1888 zapsán mezi svaté.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Gaudentius seu Radzim, ep. Gnesnen. (asi 1011); Hedistus (století neznámé); Domnina, m. in Cilicia (asi 304); martyres in Africa et confessores MMMMCMLXVI, m. in Cilicia (483); Opilio (asi s. V.); Felix Pp IV. (530); Maximilianus, ep. Lauriacen. (ca. ante s. VII. (před 7.stol.)); Rotobaldus (1254); Seraphinus de Monte Granario /Felix/ de Nicola (1604); Thomas Bullaker♦ (1642); Iosephus González Huguet♦ (1936); Pacificus /Petrus/ Salcedo Puchades♦ (1936); Romanus Sitko♦ (1942); Euphrasius a Iesu Infante / Barredo Fernández/♦ (1934); Carolus Acutis♦, de Mediolanen (2006)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský