Gulielmus de Leaval
| 7. února, připomínka | |
| Postavení: | kněz |
| Úmrtí: | s. VII. |
ŽIVOTOPIS
Byl knězem v Morgex v regionu Valle d'Aosta na severozápadě Itálie. Informací o něm je velmi poskrovnu. Přesto se vyskytují příběhy o jeho konání zázraků, o kajícnosti a pověst svatosti. Dobu, ve které žil, přesně neznáme a k jejímu určení napomáhaly také předměty nalezené v jeho náhodně objeveném hrobě při stavebních pracích na farním kostele Santa Maria Assunta v Morgex v roce 1687. Z pověření biskupa k otevření hrobky arciděkanem Renatem Ribitelem z Aosty byly u hlavy Viléma pak objeveny kalich a patena. Ty dotvrzují, že jde o kněze, a další archeologické nálezy napovídaly, že by mohlo jít o VIII. století. Poslední určení doby bylo podle martyrologia o století dříve, ač podle pohřbení došlo při datování k úsudkům, že by k němu mohlo dojít o 5 let později. K místu objevení hrobu bylo doloženo tradování, že tam tomuto blahoslavenému stával oltář.
Papež Pius IX. dne 15. 2. 1877 potvrdil jeho kult na stupni blahoslaveného a jeho ostatky byly zároveň uloženy do nového relikviáře, k němuž byla vyrobena stříbrná busta.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maximus, ep. Nolan. (s. III.); Parthenius, ep. Lampsacen (s. IV.); Moyses, solitarius (asi 389); Iuliana, vidua florentina (s. IV.); Laurentius, ep. Sipontin. (asi 545); Gulielmus de Leaval♦ (s. VII.); Richardus, peregrinus (asi 720); Lucas Iunior, eremita (955); Riccerius♦ (1236); Antonius de Stronconio♦ (1461); Thomas Sherwood♦ (1578); Iacobus Salès et Gulielmus Saultemouche♦ (1593); Ægidius Maria a Sancto Ioseph (Franciscus) Pontillo (1812); Ioannes de Triora (Franciscus Maria) Lantrua (1816); Rosalia (Ioanna Maria) Rendu♦, virgo (1856); Maria a Providentia (Eugenia); Smet♦ (1871); Pius Pp IX.♦ (1878); Anna Maria Adorni Botti♦ (1893 ); Ludovica Clara Szczęsna♦ (1916); Anselmus Polanco et Philippus Ripoll♦ (1939); Adalbertus Nierychlewski♦ (1942); Alaphridus Cremonesi♦ (1953); Petrus Verhun♦ (1957)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský