Marianus Skrzypczak
5. října, připomínka | |
Postavení: | kněz, mučedník |
Úmrtí: | 1939 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 15. 4. 1909 v Janovci Wielkopolském v arcidiecézi Hnězdno. V Hnězdně, kam se s rodiči v r. 1919 přestěhoval, odmaturoval a 24. 6. 1930 vstoupil do semináře. V Poznani 15. 6. 1935 přijal od bis. A. Laubitza kněžské svěcení. Po primici v Hnězdně u sv. Michaela nastoupil jako kaplan do farnosti Rogowo, jejíž farář byl dlouhodobě hospitalizován v nemocnici. Na tomto i dalších místech horlivě působil mezi mládeží. Dalším jeho působištěm byl Plonkow a pak Glinno Wielke, kde jako administrátor vybudoval faru.V době, kdy se k obci blížili Němci, odešel s většinou farníků, aby se vyhnuli přímému střetu. Po jejich odchodu zůstal vyhořelý kostel a vyrabovaná fara. Dočasně se ubytoval na faře v sousedním Plonkowu. Přes radu jednoho místního Němce, který ho upozornil, že skupina mladých hitlerovců se ho chystá zabít, včas neutekl. Byl napaden mladíky s hákovým křížem, kteří ho křivě obviňovali z podněcování k zabíjení Němců a řvali na něj, že bude za to platit. Po bití pažbami a vrážení bodáků do těla jej shodili za schodů s příkazem, aby utíkal a u dveří sakristie začali do něj střílet. P. Marián z posledních sil volal: "Ježíši smiluj se! ...odpusť jim.. Jeho výkřiky i přes hulákání Němců slyšel mezi střelbou varhaník, který byl poblíž, ale nemohl nic dělat. Zabitého kněze pak hitlerovci odtáhli přes silnici směrem ke hřbitovu a v příkopu na něj hodili trochu země a nahrnuli spadané listí.
Ráno farníci našli zavražděného kněze a důstojně pohřbili. V místě nálezu jeho těla postavili kříž, umístili pamětní desku a zasadili strom.
Papež Jan Pavel II. jej 13. 6. 1999 ve Varšavě blahořečil mezi 108 mučedníky z doby II. světové války v této zemi.
V posledním čtvrtletí r. 2006 byly ostatky a další relikvie P. Mariána Skrzypczaka na žádost z Vatikánu o exhumaci vyzdviženy z hrobu týmem archeologů a přeneseny do plonkovického farního kostela.
Maria Faustina /Helena/ Kowalska (1938); martyres Treviris (s. IV); Charitina (s. IV); Mamlacha (asi 343); Apollinaris, ep. Valentinen. (asi 520); Maurus et Placidus (s. VI.); Hieronymus, ep. Nivernen. (816); Meinulphus (asi 857); Froilanus (905); Attilanus (1009); Petrus de Imola♦ (1320); Flora, virgo ex Ord. S. Ioannis Hierosol. (1347); Sanctus♦, presb. Ord. Eremit. S. Augustini (1392); Raymundus de Vineis♦ (1399); Matthæus /Ioannes Franciscus/ Carreri♦ (1470); Gulielmus Hartley♦, Ioannes Hewett et Robertus Sutton (1588); Anna Schäffer (1925); Bartholomæus Longo♦ (1926); Marianus Skrzypczak♦ (1939); Albertus Marvelli♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský