Ioannes Dominici
10. června, připomínka | |
Postavení: | řeholník, arcibiskup OP |
Úmrtí: | 1419 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se roku 1357 ve Florencii v Itálii. V mládí měl vadu řeči, ale velmi dobrou paměť. Chodíval k dominikánům do kostela Santa Maria Novella a hodně se od řeholníků naučil. Vstoupil do jejich řádu a asi od 17 let studoval v Pise a ve Florencii. V jednom z dopisů uvedl, že se vady řeči zbavil pomocí sv. Kateřiny ze Sieny. Teologii prý studoval i na univerzitě v Paříži. Stal se knězem a 12 let byl kazatelem v Benátkách.V italštině napsal výklady Písma a chvalozpěvy.
Roku 1408 byl papežem Řehořem XII. jmenován arcibiskupem v Raguse, dnešním Dubrovníku v Chorvatsku. Později obdržel i kardinálský klobouk. V roce 1418 posílal listy proti šířícím se bludům i do Čech, Polska a Maďarska. V husitské době se stal nunciem pro tyto oblasti a pomáhal léčit rozkol v církvi. Byl dobrým rádcem a podporovatelem vzdělání mladých lidí. Zemřel v Budíně (pozdější Budapešti) v Maďarsku.
Blahořečený byl 9. 4. 1832 papežem Řehořem XVI.
Bogumilus (1182); Eduardus Poppe (1924); Landericus (asi 656); Diana de Andaló♦ (1236); Henricus de Bauzano♦ (1315); Ioannes Dominici♦ (1419); Censurius (s. V); Ithamarus (ca. 666); (1419); Thomas Green, monachus (1537); Thomas Green, monachus (1537); Marcus Antonius Durando♦, presbyter (1880)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský