Bassianus, ep. Lauden
| 19. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 409 |
| Patron: | města Lodi; malomocných |
| Atributy: | biskupské insignie, jeden nebo tři jeleni |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 320 v Syrakusách na Sicílii v Itálii. Podle tradice byl synem pohanského prefekta Sergia, který ho poslal na studie do Říma a počítal s tím, že půjde v jeho stopách.Bazián se v Římě vedle humanitního studia začal zabývat pravdami křesťanské víry. Od kněze Jordána (it. Giordana) přijal křest a podle legendy dostal v chrámu sv. Jana apoštola výzvu, aby opustil Řím, protože ho otec chtěl dostat zpět k pohanské víře. Bazián se potom vydal do Ravenny k biskupovi Ursovi označovaného za jeho příbuzného. Legenda dále vypráví, že Bazián nějakou dobu žil asketicky za městem poblíž kostela mučedníka sv. Apolináře jako poustevník a přisuzuje mu konání zázraků, k nimž řadí záchranu nevinně odsouzeného ke stětí hlavy. Biskup Ursus údajně Baziánovi udělil kněžské svěcení, ale k uvedenému nemáme historické doklady. Spolehlivá chronologická data o Baziánovi pochází z náhrobní desky.
Bazián byl v roce 374 povolán za biskupa města Laus Pompeia (dnes Lodi Vecchio) nedaleko Milána. Ve svém diecézním městě zbudoval chrám zasvěcený apoštolům, který v roce 381 vysvětil za účasti biskupů Ambrože (pam. 7. 12.) z Milána a Felixe z Como. Bazián ve spojení s Ambrožem obhajoval čistotu pravé víry proti ariánským bludům. Pro Baziánovu touhu přivést všechny k Bohu má možná jako atributy tři jeleny, kteří jsou považováni za symbol této touhy a jako průvodci zbloudilých. V roce 390 se zúčastnil milánské synody svolané Ambrožem, se kterým si často dopisoval a v roce 397 se účastnil jeho pohřbu.
Zemřel po 35letém požehnaném biskupském působení ve věku 90 let a byl pohřben ve své katedrále. V roce 1158 při útoku na město Lodi došlo k přemístění jeho ostatků do Milána, ale v roce 1163, po přestavbě Lodi za císaře římsko-německé říše Fridricha I. (Barbarossy zv. Rudovous), byly ostatky sv. Baziána v den jeho výročí vráceny zpět.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
sv. Márius a Marta a jejich synové (Marius, Martha, Audifax et Abacus) (asi s. IV.); Germanicus (asi 167); Pontianus, m. in Umbria (s. II); Macarius Magnus (asi 390); Macarius Alexandrinus (s. V.); Bassianus, ep. Lauden (409); Liberata et Faustina (asi 580); Launomarus (asi 593); Ioannes, ep. Ravennaten (595); Remigius, ep. Rothomagen (asi 762); Arsenius, ep. Corcyren (s. X.); Marcellus Spínola y Maestre♦ (1962)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský