Benedicta Cambiagio Frassinello
21. března, připomínka | |
Postavení: | vdaná zakladatelka institutu pro dívky |
Úmrtí: | 1858 |
ŽIVOTOPIS
Ve 20 letech měla silný duchovní zážitek a ten v ní probudil lásku k Bohu a stálý pocit potřeby modlitby i pokání. Nebránil jí však v tom, aby se v Pávii provdala za Jana Frassinello.Po společné domluvě na návrh Benedikty žili v manželství dva roky celibátním životem. Z dostupného životopisu není jasné, zda se odřekli sexuálního života od počátku nebo třeba k rozhodnutí došlo až v souvislosti se zjištěním, že nemohou mít vlastní děti. Rozhodně to však bylo v souvislosti s pocitem potřeby žít odříkavým životem.
Náhradou za přirozené rodičovství se jim později dostalo duchovního nadpřirozeného prožívání otcovství a mateřství. V roce 1825 vstoupili oba do klášterů, Jan k somaskům a Benedikta do kláštera Voršilek v Capriolo. Zdravotní důvody ji však po roce donutily se vrátit do Pávie. Z onemocnění ji zázračně uzdravil sv. Jeroným Emiliani. S podporou biskupa se začala starat o chudé a opuštěné dívky, které potřebovaly pomoci. Její otec jí však odmítl poskytnout nějakou podporu. Biskup se pak rozhodl povolat z kláštera jejího manžela, který byl v noviciátu. Oba pak před ním obnovili celibátní slib. Benedikta se stala zakladatelkou institutu pro dívky a její manžel věrným pomocníkem.
Benedikta byla blahořečena v květnu 1987 a kanonizována 19. 5. 2002 papežem Janem Pavlem II. v Římě.
Serapion, anachoretas (století neznámé); Nicolaus de Flüe (1487); Benedicta Cambiagio Frassinello (1858); martyres Alexandri (339); Maximus, m. Nicomediæ (303); Lupicinus, abbas (480); Iacobus Confessor (ca. 824); Ioannes, ep. Valentinen (ca. 1145); Gulielmus Pike♦ (1591); Thomas Pilchard (1591); Matth♦ (1608)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský