Světci k nám hovoří...


Panna Maria Fatimská

Maria Virgo, de Fatima

13. května, nezávazná památka

ŽIVOTOPIS

Oslavujeme Pannu Marii, která se r. 1917 šestkrát zjevila u Fatimy v Portugalsku třem dětem ve věku 7 - 10 let, z nichž dvě mladší jsou svatořečené (s památkou 20. 2.). Účelem Mariiny návštěvy bylo chránit lidstvo před zlem, které na sebe svými hříchy přivolává. Zejména chránit lidi před peklem. K tomu mají napomáhat oběti, modlitba růžence i uctívání jejího Neposkvrněného srdce, jak si přeje její Syn. To všechno má podporovat i vytvořené poutní místo kolem kaple, kterou požadovala vystavět. Všechna od ní sdělená tajemství se vyplňují.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

MARIINY NÁVŠTĚVY NA COVA DA IRIA

13. května 1917 si Lucie Santosova, František a Hyacinta Martovi hráli nahoře na svahu Cova da Iria. Zatímco se jim pásly ovce, postavili si zídku kolem křoví. Náhle uviděli něco jako blesk. V domnění, že se blíží bouřka, začali sestupovat, aby hnali ovce k silnici. Asi v polovině svahu uviděli nový blesk a po pár krocích uviděli před sebou nad dubem paní, oděnou v bílém šatě, zářící více než slunce. Vycházelo z ní jasné intenzivní světlo. Všichni tři se octli uvnitř světla, které paní obklopovalo a z ní se rozlévalo. Ze vzdálenosti asi půldruhého metru k nim promluvila: "Nebojte se! Neublížím vám."

Na otázky odkud je a co si přeje, odpověděla: "Přicházím z nebe. Přišla jsem vás požádat, abyste sem přicházeli po šest příštích měsíců třináctého dne vždy ve stejnou hodinu. Pak vám řeknu, kdo jsem a co chci..."

Děti se ptaly, zda přijdou do nebe a na dvě děvčata, která před nedávnem zemřela. Když jim Paní s laskavostí dotazy zodpověděla, zeptala se: "Chcete se obětovat Bohu a snášet všechna utrpení, která na vás sešle, jako zadostiučinění za hříchy, jimiž je urážen, a jako prosbu za obrácení hříšníků?" při posledních slovech otevřela ruce a děti zalilo silné světlo, odraz paprsků, které z jejích rukou vycházely. To světlo proniklo dětem do hrudi a do hlubin duše, takže se viděly v Bohu, který byl tím světlem, jasněji než v zrcadle. Padly na kolena a v duchu opakovaly andělem naučenou modlitbu. Paní pak ještě řekla: "Modlete se každý den růženec, abyste tak vyprosili světu mír a konec války." Pak se začala zvedat a vznášet směrem k východu a její světlo jako by před ní otevíralo cestu do nebeské klenby.

13. června po modlitbě růžence spatřili Lucie, František a Hyacinta odraz blížícího se světla a nad dubem se Paní zjevila podruhé. Na Luciinu otázku, co si přeje, odpověděla: "Přeji si, abyste sem přišli příští měsíc 13., abyste se modlili každý den růženec a naučili se číst. Potom vám řeknu, co chci." Dále Lucie přednesla své prosby včetně vzetí do nebe. V odpovědích se mimo jiné dozvěděla, že Ježíš chce, aby ho lidé poznali a milovali a ona mu má přitom pomoci. Také řekla, že Ježíš: "Chce zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému srdci." Lucie projevila smutek, že zůstane na zemi sama. Paní se soucitně zeptala, zda ji to hodně bolí a dodala: "Neztrácej odvahu. Nikdy tě neopustím, mé Neposkvrněné srdce bude tvým útočištěm a cestou, která tě povede k Bohu." Opět je zalila záře jejich paprsků a před pravou dlaní Panny Marie bylo srdce ovinuté trním, které se je zdálo probodávat. Všichni pochopili, že je to Neposkvrněné srdce Mariino, zraňované lidskými hříchy, a že si přeje odčinění těch vin." To bylo na závěr zjevení a všichni tři to uchovávali jako první tajemství, i když jim v té věci mlčení nebylo přikázáno.

13. července na Cova da Iria se děti již modlily se zástupem. Paní přišla a zopakovala své prosby. Lucie mimo další prosby požádala o zázrak a Paní ho přislíbila v říjnu. Pokračovala: "Obětujte se za hříšníky a říkejte často, zvláště když přinášíte nějakou oběť: Ježíši, dělám to z lásky k tobě, za obrácení hříšníků a na odčinění hříchů proti Neposkvrněnému srdci Mariinu."

Při posledních slovech otevřela Paní ruce a zdálo se, že záře proniká zemí a všichni tři viděli jakoby ohnivé moře. V tom ohni ďáblové a duše, podobné průhledným a černým nebo bronzovým žhavým uhlíkům v lidské podobě. Vznášely se v tom požáru, zmítány plameny, které z nich šlehaly s mraky kouře, padaly na všechny strany jako jiskry při obrovských požárech, bez tíhy a rovnováhy, za bolestného a zoufalého volání a naříkání, které vzbuzovalo úděs a rozechvívalo hrůzou. Když vizionáři vzhlédli k Paní, řekla jim: "Viděli jste peklo, kam se dostávají duše ubohých hříšníků. Aby je zachránil, chce Bůh ve světě zavést úctu k mému Neposkvrněnému srdci. Jestliže lidé udělají, co vám řeknu, mnoho duší se zachrání a bude mír. Válka se chýlí ke konci. Nepřestanou-li však urážet Boha, vypukne za pontifikátu Pia XI. nová, krutější válka. Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že to je velké znamení, kterým Bůh dává najevo, že potrestá svět za jeho zločiny válkou, hladem, pronásledováním Církve a svatého Otce.

Aby se tomu zabránilo, přijdu požádat o zasvěcení Ruska svému Neposkvrněnému srdci a o smírné svaté přijímání o prvních sobotách v měsíci... Panna Maria uvedla předpovědi o Rusku, o pronásledování Církve, o utrpení svatého Otce i to, že některé národy zmizí z povrchu země. Oznámení o utrpení bylo podmíněné jako v případě II. světové války. Mnoho se naplnilo, pekelné nebezpečí ale stále hrozí. Zbývá také přislíbený konečný triumf Mariina Neposkvrněného srdce. O tajemstvích sdělených v tento den měly děti prozatím přikázáno mlčet. A Paní dodala: "Když se budete modlit růženec, opakujte po každém desátku: O můj Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které toho nejvíce potřebují." Pak zjevení skončilo jako obvykle.

13. srpna byly děti vězněny na faře, a tak ke zjevení došlo o dva dny později na Valinhos. Lucie, František a Hyacinta byli vyzváni, aby 13. 9. přišli na na Cova da Iria a denně se modlili růženec. Na dotaz, co s penězi, které tam lidé nechávají, dostali odpověď, aby se nechala udělat dvoje nosítka pro slavnost růžencové Panny Marie a zbytek sloužil na stavbu kaple a loučila se slovy: "Modlete se, hodně se modlete a přinášejte oběti za hříšníky, neboť mnoho duší přichází do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje a nemodlí."

13. září Lucie, František a Hyacinta se museli protlačit zástupem, z něhož na ně lidé volali své prosby. U dubu se s nimi začali modlit růženec. Paní přišla, opět poprosila o modlitbu růžence. Pochválila děti za jejich oběti a stanovila hranice pro jejich askezi s provazem. Na různé prosby odpověděla, že některé splní, některé ne. Pak se začala vznášet.

13. října pršelo, na Cova da Iria vybídla Lucie lid, aby zavřel deštníky a modlil se růženec. Pak přišla Paní a řekla Lucii: "Chci ti říci, aby zde postavili k mé poctě kapli; jsem Panna Maria, královna růžence! Modlete se nadále denně růženec. Válka se chýlí ke konci a vojáci se brzo vrátí domů." Následovala Luciina prosba za nemocné a hříšníky. K jejím žádostem o uzdravení P. M. řekla: "Některé ano, jiné ne. Musí se polepšit a prosit za odpuštění svých hříchů. Ať neurážejí Boha, byl už tolik urážen." Pak rozevřela ruce a nechala je zazářit odrazem slunce; a zatímco se vznášela vzhůru, promítlo se její světlo do slunce. Pak spatřili vedle slunce sv. Josefa s Ježíškem a jejich žehnání; pak Krista a P. Marii Bolestnou a znovu P. Marii jako P. M. Karmelskou, vše, jak měli slíbeno.

V té době nastal sluneční zázrak. Ustal déšť, roztrhly se mraky a ukázal se sluneční kotouč v podobě stříbrného měsíce, který začal vířivě kroužit jako ohnivé kolo metajíce všemi směry pruhy světel v barvách žluté, zelené, červené, modré, fialové, které ozařovaly oblaka, stromy, skály i lid. Pak se na několik vteřin zastavilo a nejhýřivější světelné kolo se znovu roztočilo. Ještě znovu se zastavilo a roztočilo ještě v rozmanitějším oslnivém víření. Pak všichni zažili pocit jako by se odpoutalo od oblohy a padalo na ně. Lidé padali na kolena do bláta a vzbuzovali lítost nad svými hříchy. Tyto výjevy, trvající asi 10 minut, vidělo na 70.000 lidí nejen přímo nad místem, ale i ve vzdálenosti více kilometrů. Po skončení slunečního úkazu lidé měli šaty dokonale suché.

Fatimská Panna Maria vyzývá k obrácení, k pokání, k modlitbám za hříšníky. Chce jedině to, co její Syn. Jedná se o lásku, které on učí v evangeliu. Ve své lásce k nám a za naši spásu šel do krajnosti. Stále jde o záchranu duší, to se neobejde bez lásky a ta je naší spásou, neboť Bůh je Láska a žít v lásce znamená žít v Bohu.

Poznámka: Z knihy P. Luise Kondora: "Zůstaň matkou" jsou citována Mariina slova uváděná vizionářkou Lucií Santos

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Každý, kdo se snaží o vnímavé srdce, ví, co si Panna Maria přeje a proč. Tak to začnu dělat a chci konat s podobnou láskou jako ona má ke mně.

Všemohoucí, milosrdný Bože, pro Tvou lásku k Mariinu Neposkvrněnému srdci vyslyš naše prosby; dej, abychom na její přímluvu a pod její ochranou bezpečně prošli všemi nebezpečími zde na zemi a šťastně došli do věčné radosti v nebi. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

POZNÁMKA

Z knihy P. Luise Kondora: "Zůstaň matkou" jsou citována Mariina slova uváděná vizionářkou Lucií Santos.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, de Fatima ; Servatius (asi 384); Andreas Hubertus Fournet (1834); Gemma, virgo in Aprutio (1465); Agnes, abbatissa Pictavien. (588); Magdalena Albrici (1834)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.