Evagrius
| 6. března, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | asi 378 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 345 v Iboře v Pontu do vysoce postavené rodiny. Získal velmi dobré vzdělání a stal se žákem Basila Velikého.
Vysvětil ho antiochijský biskup Eustác. Evagrius se řídil dekrety prvního Nicejského koncilu a v jeho duchu učil. V roce 370 byl po 20letém období, ve kterém kvůli ariánskému pronásledování biskupský stolec v Konstantinopoli zůstával neobsazen, zvolen konstantinopolským metropolitou. Katolíci sice využili příznivější doby, ale po několika měsících byl z nařízení ariánského císaře Valentiniana dopraven do vyhnanství. Na mnohých místech se uvádí, že musel zůstat v exilu až do své smrti. Jinde je zdůrazňováno, že jen do smrti tohoto císaře a po třech letech se vrátil. Martyrologium se k tomuto rozdílu nevyjadřuje, ale uvádí, že Evagrius odešel z tohoto světa k Pánu jako významný vyznavač víry. Lze si zde připomenout, že po zmíněném císaři nastoupil jeho syn Flavius Valentinianus, a zde je určitá nejistota o době skončení exilu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Marcianus, ep. Derthonen (století neznámé); Victorinus, m. Nicomediæ (století neznámé); Quiriacus, presb. (začátkem s. IV.); Evagrius (asi 378); Iulianus, ep. Toletan (690); Fridolinus (asi s. VI.); Chrodegandus (766); martyres Amorii XLII (848); Ollegarius (1137); Rosa de Viterbio♦ (1253); Coleta Boylet (1447)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský