Světci k nám hovoří...


sv. Fulkran

Fulcranus

13. února, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:1006

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze šlechtické rodiny na území Lodève v oblasti Galie Narbonské. Jako hraběcího syna ho vychovával místní biskup Theodorich, který v něm asi viděl svého nástupce.

Fulkran se brzy osvědčil ve znalosti sv. Písma, v sebekázni a modlitbě. Po svém vysvěcení navštěvoval nemocné, pomáhal chudým a mocným a bohatým se nebál vyčítat jejich skandální život. Dá se o něm říci, že byl neohroženým biskupem, který některé provinilce, díky své odvaze a zbožnosti, obrátil. Přispěl i k upevnění rozpadajícího se manželství. Mimo jiné zakládal kláštery a zrekonstruoval některé kostely vč. katedrály. V roce 994 se zúčastnil synody v Puy.

Martyrologium vyzdvihuje zvláště jeho milosrdnou lásku k chudým a horlivost ve službě Bohu. Byl pohřben v katedrále v Lodève, kde hned začal být uctíván jako svatý.

Jeho tělo prý zůstalo přes 500 let neporušené, snad až do doby, než se dostalo do rukou hugenotů, kteří ho v roce 1572 spálili.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinianus, eremita (asi 398); Castor Aquitanus (s. IV.); Benignus, m. Tuderti (s. IV); Stephanus, ep. Lugdunen (ca.515); Stephanus, abbas Reatin (s. VI); Gosbertus (874); Guimera (asi 931); Fulcranus (1006); Gilbertus, ep. Melden (1009); Iordanus de Saxonia (1237); Christina de Spoleto (1458); Eustochium (Lucretia); Bellini. (1469); Paulus Liu Hanzuo (1818); Paulus Lê-Văn-Lôc (1859); James Alaphridus Miller /Leo-William/ (1982)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.