Ioanna Franchi
| 23. února, připomínka | |
| Postavení: | zakladatelka kongregace |
| Úmrtí: | 1872 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 24. 6. 1807 v Como v Itálii jako dcera místního soudce. Byla druhým dítětem ze sedmi dětí manželů Giovanniho Franchi a Giuseppiny Maza. V sedmi letech se začala vzdělávat v internátní škole řeholnic Visitation (San Carlo v Como), které založil František Saleský (pam. 24.1.). Po návratu vyučovala ve farnosti katechismus a byla aktivní v katolických spolcích. Asi ve 30 letech se zasnoubila a její snoubenec do dvou let zemřel. Jana se pak rozhodla pro zasvěcený život Kristu a jejím duchovním vůdcem se stal Don Abbondio Crotti, který působil mezi vězni a nemocnými.Když rodiče Jany odešli na věčnost, Jana se třemi družkami Ninou Luigiou Allegri, Lucrezií Schiavetti a Annou Marií Poletti založila za vedení kanovníkem Abbondiem Crottim řeholní unii sester lásky (ošetřovatelek), pozdější kongregaci. Dědictví po rodičích jim umožnilo v chudinské čtvrti Cortesella založit charitativní hospic. Zásada, kterou předávala sestrám zněla: „Ať láska k druhým je ve vás univerzální láskou, která v Pánu všechny zahrnuje a nikoho nevylučuje.“ Připomínala jim také, že nemocní jsou obrazem trpícího Krista a je k nim proto potřebné přistupovat „s velkým srdcem“.
Jana Franchi se v létě r. 1871 nakazila šířící se epidemií (za pravděpodobnou jsou uváděny černé neštovice), když pomáhala lidem s touto nemocí. Následujícího roku 23. 2. této nemoci podlehla a její pohřeb byl kvůli rizikům ještě šířené epidemie hned následující den bez účasti lidu.
Papež František 9. 12. 2013 schválil zázrak otevírající cestu k jejímu blahořečení. To se konalo 20. 9. 2014 v katedrále Panny Marie Nanebevzaté v Como, hlavním celebrantem slavnosti byl z pověření papeže Františka kardinál Angelo Amato.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Polycarpus (asi 155); Sirenus seu Sinerus (asi 307); Milburga (asi 722); Willigisus (1011); Ioannes Messor (asi 1127); Nicolaus Tabouillot♦ (1795); Ioanna Franchi♦ (1872); Raphaela Ybarra de Vilallonga♦ (1900); Iosephina (Iuditta Adelheidis) Vannini (1911); Carolus Ioannes Lucas Manzanares♦ (1937); Ludovicus Mzyk (1942); Maria Rosaria Elfrieda Schilling (1945); Stephanus Vincentius Frelichowski♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský