Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Ablebert či Emebert
Ablebertus seu Emebertus

15. ledna, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 645

ŽIVOTOPIS

Z martyrologia spolehlivě víme, že se stal biskupem v Cambrai. U ostatních tradovaných informací se místy, byť zřídka, vyskytují pochybnosti. Ty se týkají zejména jeho rodiny a roku úmrtí.

Autor René Wasselynck na italských stránkách upozorňuje, že biskupská působnost Ableberta v Cambrai-Arras spadá do let 627 až 645. Tento chronologický údaj vychází ze třech seznamů biskupů vyhotovených v 9. století. Podle nich byl Ablebert 5. nebo 6. biskupem na uvedeném stolci. Seznamy biskupů z 11. století ho uvádějí v Cambrai až na 9. místě. Předpokládá se také, že se v nich vyskytuje záměna s Hilduardem, ale ani v tom případě data plně nesedí, ač má jít o rozšířenou tradici.

Jinak se ve světě všeobecně traduje, že Ablebert byl synem hraběte Witgera a sv. Amalburgy. Podle středověké biografie od dětství směřoval k hlubšímu duchovnímu životu. Žil nějakou dobu v odloučení od světa jako poustevník nebo mnich. Možná až do doby svého povolání na biskupský stolec. Podle tohoto podání by zemřel asi rok po smrti své rodné sestry Guduly (pam. 8. 1.) asi v roce 713.

Podle martyrologia, stejně jako na základě tradice, zemřel v rodném Ham v provincii Severní Brabantsko v dnešním Holandsku. Udává se, že z rodného kraje byly jeho ostatky později přeneseny do kostela v Maubeuge, kde se však při pozdějším pátrání nenašly.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Arnoldus Janssen (1909); Secundina (století neznámé); Ioannes Calybita (s. V.); Ita (577); Probus, ep. Reatin (asi 570); Maurus, abbas (s. VI-VII.); Tarsicia (s. VI./VII.); Ablebertus seu Emebertus (asi 645); Malardus (asi 650); Romedius (asi s. VIII.); Bonitus (asi 710); Arsenius, eremita (904); Petru s de Castronovo (1208); Iacobus Eleemosynarius (asi s. XIII.); Angelus de Valido (1325); Franciscus Fernández de Capillas (1648); Seraphinus Sarovski (1833); Valentinus Palencia Marquin et IV socii (1937); Nicolaus Gross (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský