Světci k nám hovoří...


sv. Everad

Everardus, comes Foriulien

16. prosince, připomínka
Úmrtí:867

ŽIVOTOPIS

Everad, uváděný také pod jménem Eberhard, se narodil kolem roku 810 jako syn hraběte Unruocha z Ternois, tedy oblasti Pas-de-Calais v severní Francii. Everadův otec byl po určitou dobu vysokým úředníkem u dvora Karla Velikého a potom ke konci života odešel do kláštera. Připomíná se, že Everad jako mladý voják vynikal statečností a čistotou srdce. Zdědil titul markýz z Friuli i oblast v italském regionu Friuli-Venezia Giulia a v únoru 828 se stal jedním z nejmocnějších mužů v říši. Údajně kolem roku 836 se oženil s Gizelou, dcerou Ludvíka Pobožného, která byla blízkou příbuznou Karla Velikého a Lothara I. S ní měl Everad větší počet dětí, který je v jeho biografiích uváděn dost odlišně. V jednom životopise, zpracovaném v Norsku, je vyjmenováno deset dětí i s daty jejich úmrtí. Italské životopisy někde zmiňují dětí pět, jinde osm. Tři z jejich dětí si později zvolily řeholní povolání. Traduje se, že rodina žila příkladným životem a Everad dbal na přiměřenou náboženskou výchovu dětí.

Je představován jako starostlivý a laskavý otec i jako vůdce, vědec a diplomat. V roce 842 působil jako vyslanec císaře Lothara v záležitostech jeho snah zachránit mír a integritu říše dohodou mezi bratry na základě územního rozdělení.

Everad s manželkou Gizelou poskytovali pomoc chudým, budovali kostely a kaple. V roce 838 Everad založil opatství Saint-Calixte pro řeholní kanovníky v Cysoing na pozemku své manželky. Údajně se podílel na vybudování i jiných klášterů, ale doklad o tom není znám. Z jeho závěti, která se týká i knihovny s díly teologickými, dějepisnými a vědeckými i z oboru lékařství, je usuzováno na jeho vzdělanost, o které svědčí i dochované rukopisy.

Zemřel údajně v Musiestro nedaleko Treviso v Itálii, odkud jej později syn i s ostatky jeho ženy přepravil do opatství v Cysoing. Je také zaznamenáno slavnostní přenášení ostatků Everada, které se tehdy rovnalo povýšení ke cti oltáře bez oficiální kanonizace. Uvádí se, že mezi svaté byl zapsán na základě úcty.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Adalheidis, imperatrix (999); Aggæus, propheta (po roce 520 př. Kr); martyres in Africa virgines sub Hunnerico (asi 480); Beanus, eremita (století neznámé); Everardus, comes Foriulien (867); Ado (875); Macarius de Collesano, monachus (1005); Sebastianus Maggi (1496); Maria ab Angelis (Marianna); Fontanella (1717); Clemens Marchisio (1903); Honoratus de Biala Podlaska (Florentius); Kazminsky (1916); Philippus Siphong Onphitak (1940); Ioannes Wauthier, Iosephus Tien et XV. socii (1967)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.