Světci k nám hovoří...


sv. Dionýsie a Majorik a 7 druhů

Dionysia, Maioricus et socii: Æmilius, medicus, Bonifatius Sibidensis, Dativa, Leontia, Servius, Tertius, Victrix

6. prosince, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:s. V.
Atributy:palma

ŽIVOTOPIS

V čele této skupiny křesťanů, umučených na severu Afriky za pronásledování Vandalů, vedených ariánským králem Hunerichem, je připomínána Dionýsie se svým synem Majorikem. Dionýsie vynikala krásou i zbožností a hrála prý také důležitou roli ve veřejném životě. Pro svou pevnou víru byla odsouzena ke krutému bičování a následně prý naražena na kůl. Je zdůrazňována její statečnost, k níž povzbuzovala i svého syna Majorika, který se děsil hrozných muk. Uvádí se, že ve víře vytrval snad jen díky naléhavým slovům matky a svého ducha odevzdával Bohu i on s přesvědčivou odvahou.

Z dalších mučedníků je uváděn úctyhodný lékař Emil, někde zmiňovaný jako bratr umučené Dativy, a Leoncie, dcera biskupa Perada. Podle některých pramenů byl lékař Emil upálen, Bonifácovi Sibidiovi byly vytrhané vnitřnosti a neméně krutě byli umučeni i Tertius z Tuburbinu, Servius, který odmítl prozradit přítele a byl mučen pomocí kladek vyzvedáním s prudkým spouštěním.

Také Viktorie, uváděná z mučených jako devátá, vytrpěla mučednictví v nezmenšené míře i přes modlitby manžela a slzy dětí, kterými se nedala od mučednické koruny odradit.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicolaus, ep. Myren. (s. IV); Asella (po roce 385); Dionysia, Maioricus et socii: Æmilius, medicus, Bonifatius Sibidensis, Dativa, Leontia, Servius, Tertius, Victrix (s. V.); Obitius (1204); Petrus Pascual (1300); Aloysia Maria Frías Cañizares (1936); (1952); Michael Lasaga Carazo et VI socii (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.