Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Alice M. Hedvika Kotowska
Alicia Kotowska

11. listopadu, připomínka
Postavení:panna a mučednice CSR
Úmrtí:1939

ŽIVOTOPIS

Narodila se 20. 11. 1899 ve Varšavě jako dcera Jana a Žofie Kotowski Barskich. Početnější rodina žila i přes šlechtický původ skromně. Hedvika byla upřímným a obětavým dítětem. Ve škole ji nejvíce zajímalo náboženství a historie Polska, při ostatním studiu byla jen průměrná. V 18 letech se přihlásila na medicínu mezi studenty Varšavské univerzity a vstoupila i do Polské vojenské organizace. O dva roky později, za bojů s bolševiky, působila jako sestra Červeného kříže ve vojenských nemocnicích. Po uplynutí dalších dvou let, 29. 7. 1922, vstoupila v Kentu do Kongregace sester zmrtvýchvstání (Congregatio Sororum Resurection – CSR). Po noviciátu, s řeholním jménem Alice, začala praxi na učitelském ústavu ve Varšavě. Současně na fakultě Varšavské univerzity studovala chemii. Rok před dokončením studia složila 15. 8. 1928 věčné řeholní sliby. Po získání titulu magistry se stala učitelkou chemie na gymnáziu a v semináři. O něco později byla představenými poslána rozšířit činnost kongregace do Wejherowo na severu Polska. Jednalo se o vznik základní školy s MŠ a nového gymnázia, v němž po více let působila jako ředitelka a zároveň byla představenou řeholního domu. V sestře Alici obyvatelé Wejherowo viděli opravdovou matku a člověka hluboké modlitby.

V září 1939 přišli do Wejherowo Němci. Sestra Alice byla pro svou polskou vlasteneckou aktivitu sledována a 24. 10. 1939 gestapem zatčena. Příčinou byla zrada Františka Pranga, kterého pověřila ukrytím liturgických předmětů, aby se nedostaly gestapu do rukou. On potom přivedl do kláštera gestapo a ukázal místo úkrytu. Paní A.Scheibová ještě den před zatčením sestry Alice ji nabádala k útěku, ale ona odmítla, aby tím nevystavila kongregaci represím. Pouze zašla ke zpovědi a jedné sestře řekla, že je snad jedno, kde bude její tělo odpočívat, a že by dokonce chtěla, aby o ní nikdo nevěděl. Krátce nato ji odvedli dva gestapáci do vězení, kde byla často vyslýchána. Na podmínky ve vězení nenaříkala, spoluvězněným zašívala punčochy a povznášela je na duchu, ač sama prý často bývala duchem nepřítomná. Nacisté ji 11. 11. nečekaně naložili s dalšími vězni, mezi nimiž byly židovské děti a odvezli je k postřílení v piaśnickich lesích. Tam měli všichni skončit ve společném hrobě. Těla pohřbených byla po válce exhumována, ale ze sestry Alice byl nalezen jen kousek velkého černého růžence uprostřed zakopaného popele, který byl zřejmě zbytkem jejích ostatků.

Blahořečená byla ve Varšavě 13. 6. 1999 papežem Janem Pavlem II. mezi 108 polskými mučedníky ze druhé světové války.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinus, ep. Turonen (397); Mennas, m. in Ægypto (s. IV in.); Veranus, ep. in Provincia (s. V in.); Mennas, solitarius (asi 580); Ioannes Eleemosynarius (620); Bertuinus (asi s.VII.); Theodorus Studita (826); Bartholomæus, iunior, abbas Cryptoferren (1065); Luigia Poloni (1855); Alicia Kotowska (1939); Vincentius Eugenius Bossilkov (1952)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský