Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle


ve 23 letech
ve 23 letech






blah. Jan Jindřich /John Henry/ Newman
Ioannes Henricus Newman

9. října, připomínka
Postavení:teolog, kardinál
Úmrtí:1890

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Londýna. Před svým 15 rokem měl problémy s vírou. Pak se stal horlivým anglikánem a díky modlitbě a studiu římsko-katolickým teologem, kterého papež Jan Pavel II. nazval "nejslavnějším mistrem anglické spirituality". Na konci května 1847 přijal v Římě kněžské svěcení. Kardinálem byl jmenován 12. 5. 1879. Zemřel v 89 letech v Birminghamu.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

CESTA VÍRY

Narodil se 21. 2. 1801 v Londýně v Anglii jako první ze šesti dětí bankéře Johna Newmana a Jemimi roz. Foundrinier. Jeho mladší sourozenci se jmenovali Charles, Francis, Harriett, Jemima a Marie. Vyrůstal v anglikánské rodině a v sedmi letech byl poslán na významnou anglikánskou soukromou školu, kde se projevil jako nadaný žák. Od r. 1817 začal studovat na Trinity College a po dokončení studia se stal profesorem na Oriel College. Jáhnem se stal 13. 6. 1824 a po čtyřech letech anglikánským farářem při univerzitním kostele Panny Marie v Oxfordu, kde se proslavil svým kázáním. V roce 1827 byl kazatelem ve Whitehallu.

Byl hloubavou osobou, hledající pravdu. Od r. 1828 studoval systematicky církevní Otce a to byla i podle jeho vlastního vyjádření cesta do katolické církve. S dalšími duchovními založil v r. 1833 "Oxfordské hnutí", které usilovalo o obnovu v duchu prvotní církve. S důvěrou, že mu Bůh pomůže, se pustil do intenzivního studia a modlitby. Věrné setrvávání v modlitbě měl za obzvláště důležité, vždyť Ježíš řekl: "Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno." (Mt 7,7) Jan Newman tuto výzvu plně přijal a stalo se jak Ježíš řekl.

V roce 1843 odvolal odsouzení římskokatolické církve. Následovalo složení úřadu univerzitního faráře a profesora a na své cestě 8. 10. 1845 dospěl k tomu, že požádal o přijetí do katolické církve. Ta tvořila v Anglii pohrdanou a diskriminovanou menšinu věřících obyvatel. Jan Newman za necelé dva roky, 30. 5. 1847, přijal v Římě katolické kněžské svěcení. Pak začal noviciát v oratoři Santa Croce (Institutum [nyní Confoederatio] Oratorii Sancti Philippi Nerii - CO).

V prosinci 1847 se Jan Newman vrátil do Anglie a žil nejprve v Maryvale, kde na začátku roku 1848 založil první oratorium v Anglii s pěti kněžími, třemi bratry a novicem.

Druhou oratoř sv. Filipa Neri téhož roku založil v Londýně a v následujících letech otevřel další oratoř v Birminghamu. Zde měl hlavní sídlo od r. 1852 a pobýval tu převážnou část svého dalšího života.

V roce 1854 na žádost irských biskupů Newman odešel do Dublinu, kde působil jako rektor nově založené katolické univerzity. Po čtyřech letech se vrátil zpět do Birminghamu.

Během let napsal větší počet významných traktátů, týkajících se víry. Poukázal i na to, že pravou nauku mohou uchovávat a hájit i laici. Uvedl, že ve 4. století věřící laici hájili vyznání božství Ježíše před ariány, zatímco mnoho biskupů a kněží odpadlo od pravé víry.

V roce 1864 byl vystaven těžkým obviněním ze strany anglikánů, na které odpověděl spisem "Apologia pro vita sua". Spis byl zřejmě důvodem, že jeho opravdovost začali uznávat anglikáni i katolíci. Roku 1877 byl jmenován čestným členem Trinity College.

V únoru 1879 obdržel papežské pozvání k přijetí kardinálského klobouku. Po jmenování (12. 5.) si dal do kardinálského znaku heslo: "Cor ad cor loquitur" (překládané: "Od srdce k srdci" nebo "Srdce promlouvá k srdci"). Podle slov papeže při Newmanově blahořečení, "nám umožňuje proniknout do jeho chápání křesťanského života jako povolání ke svatosti, prožívané v intenzivní touze lidského srdce vstoupit do vnitřního sdílení se srdcem Boha. Připomíná nám, že věrnost modlitbě nás postupně proměňuje v božský obraz."

Kardinál Newman byl mužem modlitby a ctitelem Panny Marie. Měl rád modlitbu sv. růžence a učil ji modlit konvertity. Doporučoval jim mít u jednotlivých desátků před očima obraz tajemství a zaměřit na ně svého ducha, aby se z modlitby stalo rozjímání za zřetelného vyslovování jejích slov. V jeho modlitbách vynikala odevzdanost v různých formulacích, např.: "Udělej se mnou, co chceš. O nic nesmlouvám. Nechci se předem dovědět, jaké máš se mnou úmysly." - "Chci dělat všechno, co Ty chceš. Obětuji svá přání a svá potěšení, slabosti i plány, názory, které mě vzdalují od Tebe a vrhají mě zpět ke mně samému." - "Chci být tím, čím mě chceš mít, chci všechno to, co chceš se mnou udělat." - "Dovol mi, abych všechno přinesl před Tvou tvář, abych se zeptal na Tvůj souhlas při všem a mohl všechno vykonat s Tvým plným požehnáním." - "Jako jsou sluneční hodiny závislé na slunci, tak jsem závislý na Tobě. Ať vždy je tomu tak, můj Pane Ježíši Kriste. Zcela se Ti odevzdávám." Z Newmanových modliteb září také pokora a důvěra. Vedle vytrvalosti jsou to velmi významné ctnosti pro růst v duchovním životě.

Kardinál Newman se octl mezi největšími teology 19. století a jeho názory významné pro 2. vatikánský koncil nepřestávají být aktuální. Jak bylo o něm řečeno profesorem S. G. "Měly jeho názory i činnost značný veřejný dopad a jeho pokus vrátit anglikánskou církev do katolické, který vycházel z univerzity v Oxfordu, kde Newman učil, vyvolal rozsáhlou veřejnou reakci."

V polovině roku 1886 začalo kard. Newmanovi selhávat zdraví. Zemřel v Birminghamu na zápal plic 11. 8. 1890.

V souvislosti s přípravou blahořečení byl jeho hrob otevřen dne 2. 10. 2008. Podle závěti chtěl být kardinál Newman pohřben natrvalo do hrobu svého přítele Ambrose. To se stalo. Uložení v pouhé dřevěné rakvi do vlhkého hrobu a tamní extrémní podmínky způsobily, že ostatky byly již v r. 2008 zcela rozpadlé.

Potřebný zázrak pro blahořečení kardinála Newmana se na jeho přímluvu udál v roce 2002 - byl uzdraven jáhen, který trpěl degenerativním onemocněním páteře.

K blahořečení kardinála Newmana došlo 19. 9. 2010 v Cofton Parku, nedaleko hřbitova Birminghamského oratoria, papežem Benediktem XVI., během jeho pastorační návštěvy Velké Británie. Zároveň byl den jeho památky stanoven na 9. října - den jeho vstupu do katolické církve.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Ve světle životní cesty kard. Newmana budu zpytovat svědomí - svůj postoj víry vůči Bohu i jak je to s mou ochotou k bezvýhradnému vedení.

Všemohoucí a milosrdný Bože, chválíme Tě za to, že jsi povolal blahoslaveného kardinála Newmana, aby pro spojení s Tebou ukazoval správnou cestu k Tobě, a prosíme Tě: pomáhej nám, ať křesťanskou víru, kterou jsme přijali, vyznáváme nejen ústy, ale i životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dionysius et socii, mm. Lutetiæ (s. III.); Ioannes Leonardi (1609); Abraham, patriarcha; Diodorus, Diomedes et Didymus (století neznámé); Domninus, m. apud Parmam (s. IV); Publia (s. IV); Sabinus, eremita (s. V); Gislenus (asi 681-685); Deusdedit, abbas (834); Guntherus (1045); Bernardus Ruthenensis (1110); Ludovicus Bertrán (1581); Ioannes Henricus Newman (1890); Innocentius ab Immaculata /Emmanuel/ Canoura Arnau et VIII socii: Cyrillus Bertrandus /Iosephus/ Sanz Tejedor, Marcianus Iosephus /Philomenus/ López López, Victorianus Pius /Claudius/ Bernabé Cano, Iulianus Alaphridus /Wilfridus/ Fernández Zapico, Beniamin Iulianus /Vincentius Alphonsus/ Andrés, Augustus Andreas /Romanus/ Martín Fernández, Benedictus a Iesu /Hector/ Valdivielso Sáez, Anicetus Adolphus /Emmanuel/ Seco Gutiérrez) (1934)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský