Raymundus de Vineis
| 5. října, připomínka | |
| Postavení: | provinciál OP |
| Úmrtí: | 1399 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1330 v Capua poblíž Neapole v Itálii do šlechtické rodiny delle Vigne. Jeho předci byli důstojníky v císařských službách. Rajmund studoval práva na univerzitě v Bologni a ve dvaceti letech v tomto městě vstoupil do dominikánského řádu. Po studiu teologie přijal kněžské svěcení. Působil jako duchovní učitel ve více řádových komunitách. Od r. 1363 byl po tři roky v Montepulciano, kde mimo jiné sepsal životopis sv. Anežky Monte Pulciáno. Pak byl povolán na tři roky za představeného do kláštera Santa Maria sopra Minerva v Římě. Dále působil u Santa Maria Novella ve Florencii. V roce 1374 se setkal s Kateřinou Sienskou (pam. 29. 4.), která byla dominikánskou terciářkou a o málo později se stal jejím duchovním vůdcem a zpovědníkem. Za epidemie pomáhal v Sieně nemocným, nakazil se, ale na její přímluvu u Boha byl uzdraven.V Avignonu působil jako tlumočník mezi Řehořem XI. a Kateřinou. Rajmund i Kateřina se snažili přimět papeže k trvalému návratu do Říma, což se v roce 1377 podařilo. Za jeho nástupce Urbana VI. však vznikl rozkol, označovaný za velké západní schizma se vzdoropapežem Klementem, který se usadil opět v Avignonu.
Rajmund se r. 1380 stal představeným řádu a přispěl k reformě klášterů v Itálii, v Čechách a na německém území. V roce 1395 napsal životopis Kateřiny ze Sieny, pozdější učitelky církve.
Zemřel 5. října v 69 letech v Norimberku v Bavorsku. Blahořečený byl 15. 5. 1899 od papeže Lva XIII.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Faustina /Helena/ Kowalska (1938); martyres Treviris (s. IV); Charitina (s. IV); Mamlacha (asi 343); Apollinaris, ep. Valentinen. (asi 520); Maurus et Placidus (s. VI.); Hieronymus, ep. Nivernen. (816); Meinulphus (asi 857); Froilanus (905); Attilanus (1009); Petrus de Imola♦ (1320); Flora, virgo ex Ord. S. Ioannis Hierosol. (1347); Sanctus♦, presb. Ord. Eremit. S. Augustini (1392); Raymundus de Vineis♦ (1399); Matthæus /Ioannes Franciscus/ Carreri♦ (1470); Gulielmus Hartley♦, Ioannes Hewett et Robertus Sutton (1588); Anna Schäffer (1925); Bartholomæus Longo♦ (1926); Marianus Skrzypczak♦ (1939); Albertus Marvelli♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský