Světci k nám hovoří...


blah. Ermenfrid

Ermenphridus, abbas

25. září, připomínka
Postavení:opat
Úmrtí:asi 670

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem roku 600 a podle legendy sloužil nejprve v armádě. Po odchodu z ní žil jako poustevník s bratrem Waldelènem, později se na východě Francie stal benediktinským mnichem v Luxeuil Belfort v Haute Saône (dnes Luxeuil-les-Bains) a přijal svátost kněžství. Nakonec založil benediktinský kláštera Cusance u Baume-les Dames v eparchii Besançon v Burgundsku, kde se stal opatem a s pověstí svatosti i zemřel.

V jeho životopise je vzpomínán zvyk posvěcení chlebů při mši svaté, které se jmenovaly eulogie a byly po bohoslužbě rozdávány lidu. Ermenfrid při tomto rozdávání dělníkům či chudákům s mozolovitýma rukama podle legendy nejprve ruce políbil a poté do nich teprve vložil chléb.

Kult Ermenfrida potvrdil papež Lev XIII. 24. 11. 1900.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Cleophas (I. stol.); Firminus, ep. Ambianen. (století neznámé); Paulus, Tatta (asi s. IV.); Finbarrus (s. VI.); Aunacharius (605); Ermenphridus, abbas (asi 670); Sergius de Radonez (1392); Marcus Criado (1569); Jezus Hita Miranda et Portillo Ioannes Petrus /Iosephus/ Bengoa Aranguren et Paulus Maria /Petrus/ Leoz y Portillo (1936); Ioannes Codera Marqués (1936); Antonius Rodriguez Cid (1936); Jezus Hita Miranda et Portillo Ioannes Petrus (Iosephus) Bengoa Aranguren et Paulus Maria (Petrus) Leoz y Portillo (1936); Solemnis (ante 511); Principius (s. VI)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.