Světci k nám hovoří...


sv. Adelin

Adelinus

3. února, připomínka
Postavení:opat
Úmrtí:asi 696
Atributy:holubice, kříž, kniha, kněžský nebo dalmatský oděv

ŽIVOTOPIS

Narodil se na počátku sedmého století v Akvitánii na jihozápadě Francie. Jeho jméno je na některých místech psáno Hadelin. Nějakou dobu, než se rozhodl pro mnišský život, žil prý na dvoře krále Sigeberta III.

V opatství Solignac u Limousinu se stal benediktinským mnichem. Jeho přítelem byl Rimagil (pam. 3. 9.), který založil opatství Stablo (dnes Stavelot na území Belgie). Adelin pak do tohoto opatství přešel. Uvádí se však také, že po nějakou dobu v tomto kraji žil jako poustevník. V jeho životopisech jsou legendární příběhy, které daly podnět k zobrazování, i když o některých je důvod pochybovat alespoň v souvislostech, v jakých jsou podávány.

V nizozemském městě Maastricht, kde se Rimagil stal biskupem, Adelin od něj přijal kněžské svěcení. S jeho pomocí a za přispění Pepina z Herstalu v Celles Houyet u Lutychu založil opatství. Někde je až poté, před koncem jeho života, zmiňováno, že žil jako poustevník poblíž Dinant na Máse.

Jeho ostatky byly v roce 1338 přeneseny do kostela ve Visé u Lutychu v Belgii.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Blasius, ep. et m. in Armenia (asi r. 320); Ansgarius (865); Simeon et Anna; Celerinus, Celerina, Laurentius et Ignatius, m. Carthagine (s. III.); Leonius (s. IV.); Teridius et Remedius (s. IV./V.); Lupicinus, ep. Lugdunen (s. V.); Adelinus (asi 696); Wereburga (asi 700); Berlindis (s. VIII. až X.); Helinandus (po roce 1230); Ioannes Nelson (1578); Iustus Takayama Ukon (1615); Maria a Sancto Ignatio (Claudina) Thévenet (1837); Maria Anna Rivier (1838); Maria Helena Stollenwerk (1900); Aloysius Andritzki (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.