Světci k nám hovoří...


sv. Celerin, Celerína, Vavřinec a Ignác

Celerinus, Celerina, Laurentius et Ignatius, m. Carthagine

3. února, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:s. III.

ŽIVOTOPIS

Celerin pocházel z Kartága v severní Africe, ležícího východně od Tuniského jezera. Za pronásledování císařem Déciem se kvůli vyznání víry v Krista dostal poprvé do vězení v Římě, kam nesl dopis. Tam přežil věznění bez vody a potravy po 19 dnů. Později byl prý propuštěn a vrátil do Kartága, kde byl biskupem Cypriánem (pam. 16. 9.) vysvěcen na jáhna. Zde byl asi před rokem 280 umučen.

Celerína z Kartága byla prý Celerinovou babičkou (podle některých biografií možná tetou), která pro víru podstoupila mučednickou smrt údajně již kolem roku 250. Zbývající dvojice mučedníků z Kartága je uváděna jako vojáci i jejich příbuzní, o kterých psal zmíněný biskup Cyprián.

Vavřinec byl strýc Celerina z otcovy strany a Ignác jeho strýc z matčiny strany. Martyrologium všechny čtyři pokrevní příbuzné mučedníky vzpomíná ve stejný den.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Blasius, ep. et m. in Armenia (asi r. 320); Ansgarius (865); Simeon et Anna; Celerinus, Celerina, Laurentius et Ignatius, m. Carthagine (s. III.); Leonius (s. IV.); Teridius et Remedius (s. IV./V.); Lupicinus, ep. Lugdunen (s. V.); Adelinus (asi 696); Wereburga (asi 700); Berlindis (s. VIII. až X.); Helinandus (po roce 1230); Ioannes Nelson (1578); Iustus Takayama Ukon (1615); Maria a Sancto Ignatio (Claudina) Thévenet (1837); Maria Anna Rivier (1838); Maria Helena Stollenwerk (1900); Aloysius Andritzki (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.