Petrus Cambiani de Ruffia
| 2. února, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1365 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1320 v Ruffii v provincii Cuneo v regionu Piemont v severní Itálii do šlechtické rodiny. V 16 letech odešel k dominikánům do Savigliana. Zde začal studovat biblistiku, teologii a právo. Nechal se formovat chudobou a konáním skutků sebezáporu. Po získání doktorátu se pověst o jeho řečnických schopnostech dostala i do Říma a v roce 1351 ho papež ustanovil generálním inkvizitorem v Turíně pro oblasti Piemont a Ligurii. V té době bylo rozšířeno několik proudů laického hnutí s označením valdenští, jejichž počáteční ideje se zvrhly v útoky proti církevním autoritám, popíraly pravomoc kněží, smysl a potřeby náboženských staveb, očistec, odpustky a smysl úcty ke svatým. Bojem s těmito bludnými názory byl pověřen Petr Cambiani z Ruffie jak pro svou vzdělanost, tak pro znalosti území, které bylo nejvíce ohrožené valdenskými. Vynikal zbožností s askezí a při procházení krajem svou horlivostí obrátil mnoho kacířů. Tato jeho činnost byla také příčinou mnoha nepřátelství. V Susách, po mši svaté k svátku Obětování (dnes Uvedení Páně do chrámu), přišli za ním z údolí Lanzo dva cizinci, kteří ho požádali o rozhovor v ústraní. V ambitu ho pak ubodali k smrti a utekli. Vražda vzbudila velký rozruch i proto, že k ní došlo na posvátném místě a zřejmě valdenskými kacíři.
Ostatky Petra Cambianiho zůstaly v Susách do 7. 11. 1516, kdy byly přeneseny do turínského kostela sv. Dominika. Petrův kult 4. 12. 1865 potvrdil papež Pius IX.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Festum Præsentatiónis Dómini; Flosculus (asi 500); Laurentius, ep. Cantuarien (619); Burchardus, ep. Herbipolitan (754); Simon Fidati de Cassia♦ (1348); Petrus Cambiani de Ruffia♦ (1365); Catharina de´Ricci (1590); Ioanna de Lestonnac (1640); Nicolaus Saggio de Langobardis♦ (1709); Stephanus Bellesini♦ (1840); Ioannes Theophanes Vénard (1861); Aloysius Alexander Alphonse Brisson♦ (1908); Benedictus Daswa Tshimangadzo♦ (1990); Andreas Carolus Ferrari♦ (1921); Maria Dominica Mantovani (1862); Maria Catharina Kasper♦ (1898)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský