Světci k nám hovoří...


sv. Kolman

Colmanus, peregrinus

17. července, připomínka
Postavení:poutník
Úmrtí:1012
Patron:Melku; odsouzenců k smrti provazem, cestujících; vzýván proti onemocněním a to i u dobytka, proti zlému počasí a ohni
Atributy:hůl, kamení,kleště, klobouk s mušlí, láhev, provaz, pruty, poutník

ŽIVOTOPIS

Narodil se v Irsku, jsou názory, že pocházel ze vznešené skotské rodiny. V dospělosti se rozhodl k pouti do Svaté země. Vydal se na cestu do Jeruzaléma, ale už se nevrátil. Na cestě přes Rakousko vyvolalo jeho nevšední oblečení nedůvěru. Svědčilo o něm, že je z cizí země (není však jisté zda měl na sobě skotský oděv nebo mnišský hábit) a lidé ze Stockerau u Vídně ho považovali za zvěda. Jako vyzvědače podrobili Kolmana mučení. Zbili ho pruty, tloukli kameny a použili prý na něj kleště, aby vyzradil kdo ho poslal. Nakonec byl oběšen a tím poslán do nebeského Jeruzaléma.

Na jaře se obyvatelé velmi podivili, že jeho mrtvola, která snad prý zůstala od léta viset na šibenici, stále nepodléhala rozkladu a šibenice se zelenala. Do nevinného odsouzence prý jeden lovec bodl a začala vytékat krev. To vše pak vedlo k mimořádně velké úctě zejména v jihoněmecké oblasti, takže se Kolman záhy stal patronem Rakouska a Bavorska. Významným zemským patronem byl do roku 1663, kdy byl vystřídán sv. Leopoldem. Kolmanovy ostatky byly přeneseny do kláštera v Melku 13. října. Tento den býval jeho památkou do změn martyrologia, v němž je přeřazen na předpokládaný úmrtní den.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ceslaus /15.7. 1242/ et Hyacinthus, presb. Ord. Prædicat., /15.8. 1257/ (1242; 1257); Hedwigis de Hungaria (1399); martyres Scilitani (Carthagine): Speratus, Nartzales, Cittinus, Veturius, Felix, Aquilinus, L, m. Scilitan (180); Iusta et Rufina, virgo hispalien (asi 287); Marcellina, virgo mediolanensis (s. IV ex.); Alexius, homo Dei (s. IV.); Ennodius (521); Kenelmus (asi 812); Leo Pp IV. (855); Colmanus, peregrinus (1012); Zoerardus seu Andreas et Benedictus, eremita in Hungaria (asi 1031 a 1034); Teresia a Sancto Augustino (Maria Magdalena Claudina); Lidoine et XV soci (1791); Paulus Petrus Gojdich, episcopus et martyr (1960); Hyacinthus, m. Amastride (ca. s. III); Theodosius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Fredegandus (s. VIII)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.