Emerentiana
| 23. ledna, připomínka | |
| Postavení: | panna a mučednice |
| Úmrtí: | asi s. IV. |
| Patron: | Mohla by být patronkou katechumenů. |
| Atributy: | kamení a hrob |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Říma a byla kamarádkou svaté Anežky Římské. Mohla to být právě ona, kdo Emerenciáně dopomohl k touze po křtu, takže se stala katechumenkou. Po Anežčině mučednické smrti patřila mezi ty, kdo s láskou chodili často k Anežčinu hrobu se modlit. Vyprošovala si tam milost křtu a netušila jak brzy a v jaké podobě se jí ho dostane. Jednou ji tam zastihla skupinka pohanů, kteří házeli kamením po těch, kdo přišli ke hrobu. Legenda říká, že ostatní utekli, jen Emerenciána zůstala a útočníky napomínala. A ti ji s úsměšky ukamenovali.Pro ni to byl křest krve, po němž se ve společenství sv. Anežky setkala s Kristem. Dříve než stačila přijmout křest, prokázala odvahu, která mnohým z nás křesťanů chybí. "Církev byla vždy pevně přesvědčena, že ti, kteří podstoupili smrt pro víru, aniž ještě přijali křest, jsou pokřtěni svou vlastní smrtí pro Krista a s ním. Tento křest krve, stejně jako křest touhy, přináší plody křtu, i když není svátostí."(KKC 1258)
Ostatky sv. Emerenciány se nacházejí v Římské bazilice sv. Anežky na Via Nomentana za hradbami. Při pohledu na tamní kamenné hroby Miriam Liptovská připomíná Kristova slova při jeho slavném vjezdu k těm, kdož mu vyčítali přijetí oslavy: "Budou-li oni mlčet, bude volat kamení."(Lk 19,40) Tím chce říci, nechtějme, aby nás nahradilo kamení, vždyť ono skutečně na hrobech mučedníků svědčí o Boží slávě, které šli vstříc.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hildephonsus, ep. Toletan (667); Emerentiana (asi s. IV.); Severianus et Aquila, m. in Mauretania (s. III.); Clemens et Agathangelus, m. Ancyræ (s. IV.); Amasius (asi 356); Maimbodus (asi s. VIII.); Andreas Chŏng Hwa-gyŏng (1840); Arnoldus Cyrillus♦ (1937 ); Benedicta Bianchi Porro♦ (1964)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský