blah. Marie de Soubiran La Louviere

Maria Teresia de Soubiran La Louvi

7. června, připomínka
Postavení:	zakladatelka řádu
Úmrtí:	1889

ŽIVOTOPIS

Narodila se 16. 5. 1834 na zámku v Castelnaudary v severovýchodní Francii jako dcera barona. Ve čtrnácti letech se rozhodla pro trvalé panenství. Její strýc Ludvík de Soubiran vedl družinu Mariiných dcer, kterou navštěvovala. Jím byla také poslána do belgického kláštera v Gentu za účelem hlubšího poznání řeholního života. Do Francie se vrátila po otcově smrti a ve svých 21 letech založila společenství žen, které se rozhodly pro život v komunitě a nazvaly se "beginage", členkám se říkalo bekyně. Za pomoci jezuity o. Pavla Ginhaca se staly "Společenstvím P. Marie Ustavičné Pomoci". Jejich programem byla péče o ohrožené chudé dívky. Asi v 25 letech Marie darovala své dědictví a pro nový institut vystavěla větší dům, který záhy zničil požár. Papežské schválení získaly členky společenství v roce 1868 od Pia IX. Marie de Soubiran byla představenou od 34 let. Po pěti letech opustila nejen funkci, ale i řád pro pomluvy, které se později ukázaly jako neodůvodněné. Smutné na věci bylo, že zlé řeči vycházely z jedné ze starších sester, později přezdívané černý červotoč. Marie de Soubiran si uchovala trpělivost a důvěru v Boha. Vše vložila do jeho rukou. Od roku 1873 byla 16 let u "Milosrdných sester Panny Marie" v Paříži, kde zemřela. Asi po roce nová představená nechala přenést ostatky zakladatelky, očistila její památku a pokračovala v jejím duchu k rozkvětu kongregace.

Piem XII. byla Marie de Soubiran 20. 10. 1946 blahořečená.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Sacratissimi Cordis Iesu, Sollemnitas ; Robertus, abbas Novomonasterien (1159); Colmanus, ep. Dromoren. et abbas (s. VI.); Anna a Sancto Bartholom^♦ (1626); Antonius Maria Gianelli (1846); Maria Teresia de Soubiran La Louvi^♦ (1889); Petrus, Wallabonsus (851)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský