Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Potit
Potitus

14. ledna, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:století neznámé

ŽIVOTOPIS

Pohled na tohoto mučedníka by výjimečně nebylo správné začínat jeho narozením.

Martyrologium Romanum (2001) ve vzpomínce na něho mluví o tom, že v Sardice v Dacii podstoupil hodně utrpení a jeho umučení bylo veřejné. Zmíněná Sardice je ztotožňovaná s dnešní Sofií v Bulharsku.

Potit prý byl po mučení sťat mečem. Výsledek rozličně šířených míst jeho smrti se možná odráží v tom, kde má uváděný patronát a kam se jeho ostatky z jihu Itálie mohly dostat.

V životopisech tohoto světce, nejspíše z II. století, se vyskytují podstatně rozsáhlejší zprávy než v martyrologiu, ale liší se v informacích jak o místě jeho narození, tak jeho mučednické smrti.

POZNÁMKA

Podle známých Bollandistů (název je po zakladateli skupiny vzdělaných jezuitů, kteří se zabývali kritickým zpracováváním životopisů katolických světců) se sv. Potit snad narodil v Cagliari na Sardinii. Jako dítě konvertoval ke křesťanství, zatímco otec byl modloslužebník. Potit byl do určité míry situací nucen najít město, kde by nebyl znám. Údajně to bylo italské Valerio, v němž z malomocenství uzdravil Agátu, ženu senátora. Potom byl povolán bojovat proti démonovi, který sužoval dceru císaře. Potitovy modlitby byly přičítány magii, a nakonec byl po něm žádán projev úcty římským bohům. Zůstal však věrný křesťanské víře, proto zemřel v mukách na jednom ze tří uváděných míst Itálie. – Tato místa neodpovídají zprávě martyrologia. Francouzské stránky o světcích (nominic) předkládají domněnku, že zemřel v Epiru a upozorňují, že podle jiné tradice to bylo v italské Ascoli, ač rovněž citují i martyrologium.

Podíváme-li se na italské stránky, mimo jiné se dočteme, že sv. Potit, narozený v Dolní Dacii, je patron italských diecézí Tricarico v provincii Matera a Ascoli Satriano v provincii Foggia. Jeho kult byl rozšířen také v Neapoli, Capue a Beneventu, kde jsou jemu zasvěcené kostely. Na tomto příkladu je patrné, že revize světců s vytvořením nového martyrologia ani zodpovědné zpracovávání jejich životopisů nelze považovat za snadné. Neshoduje se vždy se s tím, co se jinde vydává za fakta.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders (1887); Alphonsa Clerici (1930); Carolus ab Alcubilla (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský