Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Oldřich /Odorik/ Mattiuzzi de Portunaone
Odoricus Mattiuzzi de Portunaone

14. ledna, připomínka
Postavení:řeholník OFMConv.
Úmrtí:1331

ŽIVOTOPIS

Pochází z Pordenone, ležícího v severoitalské provincii Friuli. Říkával o sobě, že je Čech z Furlánska, protože toto město tenkrát patřilo českému králi a jeho otec, původem Čech, v něm tehdy sloužil jako voják Přemysla Otakara II. Mladého Oldřicha lákal poustevnický život, ale zřejmě i cestování. Byl velmi nadaný na jazyky, přitom byl pokorný, tichý a k sobě velmi přísný. V patnácti letech vstoupil do františkánského řádu k minoritům.

Na své budoucí misijní cesty se připravoval poustevnickým životem a zároveň se při něm v modlitbě snažil poznat, zda je to skutečně jeho povolání. Chodil stále v jediné sutaně, bos a setrvával v postu jen o chlebu a vodě.

Jako papežský vyslanec podnikl jednu mimořádně dlouhou misijní cestu na Východ. Vyplul z Benátek do Trapezuntu a dál šel pěšky. Byl v Arménii, prošel Persií a přeplavil se do Indie. Tam u Bombaje zachránil ostatky blah. Tomáše z Tolentina a jeho tří druhů, františkánských misionářů, kteří byli 9. 4. 1321 muslimy sťati, a pohřbil je. Jako první Evropan prý vstoupil na Nicobarské ostrovy, na Jávu a Borneo. Všude hlásal radostnou zvěst evangelia. Do Číny dorazil asi roku 1325 a zdržel se tam tři roky. V této zemi a době udělil na 20 tisíc svátostí křtu. Setkal se s dalšími františkány. Na jihu v Zaitonu měli už dva kláštery. Je udáváno, že byl i na Filipínách. Ušel přes 50 tisíc kilometrů. Asi po 17 letech se vrátil značně vyčerpán do své vlasti, aby podal informace, a přitom požádal papeže o nové misionáře. Důležité svědectví o misiích na Dálném východě až k papeži osobně nedonesl. V Pise závažně onemocněl, proto se musel vracet a jeho zprávy zapsal spolubratr, jak mu je pro papeže nadiktoval. Následujícího roku, v Udine ve Friuli, 14. 1. své nemoci podlehl.

Blahořečen byl 3. 7. 1755 papežem Benediktem XIV.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders (1887); Alphonsa Clerici (1930); Carolus ab Alcubilla (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský