Světci k nám hovoří...


sv. Hermenegild

Hermenegildus

13. dubna, připomínka
Postavení:král, mučedník
Úmrtí:586
Atributy:palma a sekyra

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Toledy ze Španělska. Jeho otcem byl ariánský král Vizigótů Leovigild a rodný bratr se jmenoval Rekkared. V roce 572 otec syny prohlásil za spoluvládce a Hermenegilda zasnoubil franské princezně Ingundě, která byla katoličkou.

Po svatbě spolu začali žít šťastně do doby, než králova druhá manželka Goesinta začala Ingundu nenávidět pro její víru. Hermenegild, který měl mírné a dobré srdce, nesl chování své macechy velmi těžce a raději se s Ingundou odstěhoval do Sevilly. Tam díky biskupu Leandrovi se Hermenegild zřekl ariánství a přijal víru své manželky. Tím se ale dostal do sporu se svým otcem, který nešetřil vyhrůžkami. Hermenegild odpověděl, že mu chce být jako syn poslušný v dovolených věcech, avšak co se týče víry, že se raději zřekne nejen královské koruny, ale i života, než aby se stal odpadlíkem. Očekávaje otcův útok připravil k obraně Sevillu a Córdobu. To ale nestačilo; v Osetě, kam byl nucen utéci, přišel k němu bratr s nabídkou smíru. Dal na jeho slovo a snažil se s otcem smířit, ale ten, zřejmě pod Goesintiným vlivem, nařídil odejmout mu královský oděv a potupně ho odvést do Valencie. Odtud sice uprchl, jenže na cestě do Gallie byl zajat a uvězněn v okovech.

Ve vězení strádal asi rok, otec pak byl ochoten mu vše vrátit za cenu návratu k ariánství. Jelikož zůstal ve víře pevný a věrný, otec ho odsoudil k smrti. Sťat prý byl v Tarragoně, ležící jižně od Barcelony. Pohřben byl v Seville.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinus, Pp. I (656); Carpus, Papylus et Agathonica (s. II); Hermenegildus (586); Ursus, ep. Arelaten (ca. 425); Ida, vidua in Gallia (1113); Caradocus (1124); Albertinus (1294); Ida, virgo (ca. 1290); Margarita, virgo Sorr. de Pænit. S. Dominici (1320); Franciscus Dickenson et Milo Gerard (1590); Ioannes Lockwood et Eduardus Catherick (1642); Scubilio (Ioannes Bernardus); Rousseau (1867)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.