Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. Julie Billiart
Iulia Billiart

8. dubna, připomínka
Postavení:zakladatelka kongregace SND
Úmrtí:1816

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Cuvilly v Pikardii a od dětství měla vlohy k apoštolskému působení. Její život krutě poznamenal atentát na jejího otce. Zůstala pak mnoho let ochrnuta. Za Francouzské revoluce ji chtěli revolucionáři upálit jako nepřítele republiky kvůli podezření z ukrývání kněží. Přáteli však byla zachráněna a po různých místech nalezla bezpečný úkryt v Amiens, kde založila kongregaci SND určenou k výchově a vyučování dívek. Zemřela v novém mateřinci v Namuru v Belgii.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

K VÝCHOVĚ A K VYUČOVÁNÍ DRUHÝCH STAČÍ CHTÍT

Narodila se 12. 7. 1751 v Cuvilly ve Franci chudým rodičům, kteří jí nemohli poskytnout vzdělání. Ráda pomáhala na faře a pak také kolem sebe shromažďovala holky i kluky a vyprávěla jim o Pánu Ježíši. Později je seznamovala i s katechismem.

Velkou ránu jí v roce 1774 zasadil atentát na jejího otce, který s ním prožívala. Postihlo ji nervové ochrnutí těla, kterým trpěla upoutána na lůžku 28 let. I při svém ochrnutí se snažila působit apoštolsky. Snad právě proto byla za Francouzské revoluce obviněna, že poskytuje úkryt pronásledovaným kněžím. Na návsi v Cuvilly byla pro ni dokonce postavena hranice, aby byla upálena jako čarodějnice. Její přátelé ji však na poslední chvíli schovali do balíku slámy a pak odvezli do bezpečí.

Na útěku žila v různých městech ve Francii. Chtěla nadále učit a vychovávat. Nejvýznamnějším byl nakonec pobyt v Amiens. Tam v roce 1804, za pomoci šlechtičny Františky Blinové a s přispěním P. Josefa Variny, založila kongregaci sester Naší milé Paní, určenou k výchově a vyučování dívek. Po založení se Julie jako zázrakem začala uzdravovat a s větší horlivostí se zapojila do svého díla. Z více stran však začala být nepřátelsky napadána. Její kongregace se rozšířila i do jiných zemí.

Jeden z Juliiných zpovědníků se prý neoprávněně snažil do kongregace zasahovat a pomluvil Julii u amienského biskupa, načež byla z diecéze vypovězena. V roce 1809 byla nucena se sestrami opustit Francii a odešla do Belgie, kde již měla kongregace několik domů. Tam v Namuru založila mateřinec Sester P. Marie z Namuru a pokračovala v rozšiřování svého díla až do smrti. Před koncem života se snad dožila ještě toho, že francouzští odpůrci uznali, že nebyli v právu a znovu kongregaci povolili.

Kanonizována byla 22. 6. 1969 papežem Pavlem VI.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Nevím-li, co pro výchovu mládeže dělat, alespoň se pomodlím desátek k Duchu svatému za učitele a vychovatele.

Bože, Tys dal své služebnici Julii Billiart správné poznání a naplnil ji svou láskou, hrdinnou trpělivostí a tichostí; prosíme Tě: naplň těmito svými dary i nás, abychom Ti sloužili s vytrvalostí a jako ona a vydávali o Tobě svědectví svou vírou i životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

i>(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dominica II Paschae seu De divina Misericordia; Iulia Billiart (1816); Dionysius, ep. Alexandrin (asi 265); Agabus, propheta, Herodion, Asyncritus et Phlegon, Dionysius Corinthius (180); Timotheus, Diogenes, Macarius et Maximus (s. inc.); Amantius, ep. Comen. (449); Clemens de Auximo (1291); Iulianus a Sancto Augustino (1606); Dominicus a Sanctissimo Sacramento Iturrate (1927)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský