Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Mechtilda /Matylda z Hackeboru-Elpedská/
Mechtildis

19. listopadu, připomínka
Postavení:panna, mystička OSB
Úmrtí:asi 1298
Atributy:holubice, kniha, slepá osoba

ŽIVOTOPIS

Pocházela ze saské hraběcí rodiny. Již od dětství byla vychovávána v klášteře a později se sama stala řeholnicí. V Helftě vedla řeholní školu, pěvecký sbor při mši a Liturgii hodin. Vynikala zejména pokorou a obětavostí. Později odhaleným tajemstvím byl její mystický život, pro který je označována za důvěrnici Ježíšova Srdce.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

SLAVÍK KRISTŮV

Narodila se asi r. 1241 do hraběcí rodiny von Hackeborn na hradě Helfta u Eisleben na území Saska v Německu. Vedle bratrů Louise a Alberta měla asi o 10 let starší sestru Gertrudu, která brzy odešla do benediktinského kláštera v Rodarsdorfu (založeného r. 1234) a v roce 1251 zde byla zvolena abatyší. Zůstala jí i v době stěhování celé komunity v r. 1258 do kláštera Helfta asi 4 km od Eisleben.

Mechtilda byla dána v sedmi letech na výchovu do kláštera Rodarsdorfu, přes 60 km vzdáleného. Asi o tři roky později se zde její sestra stala představenou. Mechtildě se zalíbilo žít pod jednou střechou s Ježíšem v nejsv. svátosti, kterého stále více milovala, a později se jejím nejvroucnějším přáním stalo chtít jen to, co chce Ježíš.

Hraběcí rodina, vzhledem k tomu, že první dcera zůstala v klášteře, měla přání Mechtildu provdat. Sama její sestra se domnívala, že u Mechtildy nejde o opravdové povolání k řeholnímu životu a když chtěla zůstat, zapojovala ji do všech modliteb komunity a do postních aktivit, aby ji odradila, přičemž mlčení, bdění a újma v jídle měly prověřit správnost volby. Mechtildu nic ji nedokázalo odradit a v 18 letech požádala o složení řeholních slibů. V srdci byla již Kristu zasvěcena. Bylo na ní vidět, že je zde velice šťastná a vyzařovala z ní radost. Sestry ji prý v té spojitosti nazývaly Kristovým slavíčkem. Jinde je uváděno, že on sám ji oslovoval „můj slavíku.“ Zpívala mu celým životem. Pro své nadání k vážné a duchovní hudbě vedla také s nadšením pěvecký sbor.

Se svou sestrou Gertrudou von Hackeborn měla v Helfě vliv na výchovu jiné Gertrudy, kterou církev nazvala „Velikou“ (pam. 16. 11.). Život Mechtildy byl poznamenán mnoha milostmi i mnohým utrpením. Vedle mystických zážitků podstupovala těžké zkoušky. Prudké bolesti hlavy a i jiné útrapy přijímala z lásky k Ježíši. Vynikala úslužností, horlivostí při každé uložené práci a mimořádnou péčí o další nemocné sestry. Modlila se s nimi a prožívala jejich starosti.

Z pokory dlouho mlčela o svém mystickém životě, s nímž se po čase musela svěřit svému zpovědníku a odhalila ho později i některým sestrám, jimž důvěřovala. Měla dar setkávat se jako vizionářka s Kristem, dar nazírání i poznávání Božích přání a záměrů ke spáse lidstva. S tím souviselo zříkání se všeho světského a láskyplná odevzdanost Bohu.

V zápiscích později zaznamenala svou oddanost Pánu slovy: „Kdybych získala všechnu sílu a zdraví, co jsem mívala, nechtěla bych je, pokud by se to protivilo tvé vůli, Pane. Chci všechno, co ty chceš, a proto, že to chceš ty. Chci stejně milé i protivné věci.“

Svá vidění a spojení s Ježíšem popsala v knize, která vyšla brzy po její smrti s názvem: „Kniha o zvláštní milosti.“

Můžeme se zamyslet nad uvedenými slovy Pána Ježíše k sestře Mechtildě:

„Všeho mám přehojně, trpím jen nedostatkem lidských srdcí (lidské lásky).“ – „Nic mne tak netěší, jako lidské srdce.“

„Máš možnost mě přitáhnout už pouhou vůlí; takovým způsobem nepřitáhneš ani pouhou nitku, ani střepinu, ale mne přitáhneš každým úkonem vůle, každým vzdechem.“

„Kdyby člověk věděl, kolik spásné milosti mu pramení z přijímání mého Těla, omdlel by radostí.“ – „Kdyby někdo zničil celý svůj život, kdyby těžkými hříchy všecko promarnil, jak chce znovu vše napravit, ať lituje, ať přistupuje často k Svátosti Oltářní. Tato Svátost obsahuje všechna dobra, všechny poklady milosti.“ – „Čím častěji a hodněji někdo přistupuje k Svátosti Oltářní, tím více v jeho duši působím, tím více posvěcuji jeho skutky.“

Přesný rok úmrtí se nedochoval, zemřela zřejmě ve věku nedožitých 60 let. Zaznamenána jsou však její poslední slova: „Dobrý, milý Ježíši, konečně přicházíš, ó jak ti děkuji.“

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

V našem životě není nic tolik rozhodujícího jako láska. Ježíš v evangeliu říká: „Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Mt 6,21) Nacházím se mezi pozemskými věcmi a hodnotami duchovními, na nichž závisí věčná blaženost. Přiblížení k jedněm mne přirozeně vzdaluje druhým. Na to budu dnes myslet. Svatí to pochopili velmi dobře a svého přibližování na správnou stranu nelitovali, snad jen, že nebylo rychlejší.

Bože, Tys povolal svatou Mechtildu, aby následovala Tvého Syna v jeho chudobě i pokoře a zahrnuls ji mimořádnou milostí; pomáhej svou milostí i nám, abychom věrni Tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Mechtildis (asi 1298); Abdias, propheta ; Maximus, m. in Cappadocia (asi s. III.); Severinus, Exsuperius et Felicianus (asi s. III.); Barlaam (asi 303); martyres virgines et viduæ XL (s. IV.); Eudo (asi 720); Simon, eremita (s. X.); Iacobus Benfatti (1332); Elisæus García et Alexander Planas Saurí (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský